„Jsem doma.“ „Potřebuji jízdenku.“ „Nerozumím otázce.“ V běžném dni se ti budou hodit spíš takové věty než dlouhý seznam infinitivů. Proto tu najdeš padesát základních sloves rovnou s příkladem. Výběr je seřazený podle toho, co chceš říct: představit se, popsat svůj den, někam se dostat, něco zařídit nebo udržet rozhovor. Nejde o žebříček nejčastějších slov. U každého příkladu můžeš změnit jeden detail tak, aby se týkal právě tebe.
Pokud chceš časování procházet postupně, navázat můžeš online videokurzem španělštiny.
Jak se představit a říct, co víš
Nejdřív pár vět o sobě a svém okolí. Tvary soy, estoy, tengo jsou nepravidelné. U pravidelných sloves si všímej první osoby na o; u sloves se zájmenem, jako je llamarse, se uč obě části společně.
Ser: Soy checo. Jsem Čech. Estar: Estoy en casa. Jsem doma. Se ser říkáš, kdo jsi, s estar, kde jsi.
Tener: Tengo una hermana. Mám sestru. Llamarse: Me llamo Eva. Jmenuji se Eva. Zájmeno me je součástí druhé vazby.
Vivir: Vivo en Brno. Bydlím v Brně. Trabajar: Trabajo en una tienda. Pracuji v obchodě.
Estudiar: Estudio español. Učím se španělsky. Hablar: Hablo un poco de italiano. Mluvím trochu italsky.
Saber: No sé la respuesta. Neznám odpověď. Conocer: Conozco a tu hermano. Znám tvého bratra. Všimni si nepravidelných prvních osob sé a conozco i rozdílu mezi znalostí informace a známostí člověka.
Jak vypadá běžný den
U pronominálních sloves se uč rovnou me + sloveso. Španělské zájmeno se mění podle osoby: já me levanto, ty te levantas. U vestirse a dormir se mění samohláska kmene.
Levantarse: Me levanto temprano. Vstávám brzy. Ducharse: Me ducho por la mañana. Sprchuji se ráno.
Vestirse: Me visto en cinco minutos. Obléknu se za pět minut. Desayunar: Desayuno en casa. Snídám doma. Tvar me visto si ulož zvlášť.
Comer: Como con mis compañeros. Obědvám s kolegy. Beber: Bebo agua. Piji vodu. Comer může podle kontextu znamenat jíst nebo dát si hlavní denní jídlo.
Cocinar: Cocino los domingos. O nedělích vařím. Limpiar: Limpio la cocina. Uklízím kuchyň.
Dormir: Duermo siete horas. Spím sedm hodin. Descansar: Descanso después del trabajo. Po práci odpočívám. U duermo vidíš změnu o na ue.
Kam jdeš a jak se přesouváš
Pohyb se často pojí s předložkou označující cíl nebo původ. Tvary voy, vengo a salgo jsou nepravidelné. Naproti tomu llego se v přítomném čase řídí pravidelným vzorem.
Ir: Voy al trabajo. Jdu nebo jedu do práce. Venir: Vengo de la estación. Přicházím z nádraží.
Salir: Salgo a las ocho. Vycházím v osm. Llegar: Llego a las nueve. Přijíždím v devět.
Volver: Vuelvo mañana. Vrátím se zítra. Viajar: Viajo en tren. Cestuji vlakem. Změna kmene se objevuje v vuelvo.
Caminar: Camino hasta el centro. Jdu pěšky až do centra. Entrar: Entro en la oficina. Vcházím do kanceláře.
Subir: Subo al segundo piso. Jdu do druhého patra. Bajar: Bajo por las escaleras. Scházím po schodech. Česky řekneš v obou případech „jít“, ve španělštině ale rozlišíš cestu nahoru, subir, a dolů, bajar.
Co potřebuješ získat nebo zařídit
Za querer, necesitar, poder a preferir může následovat další činnost v infinitivu. Všímej si tvarů quiero, puedo, prefiero. Pravidelná koncovka sama neznamená, že se nezmění kmen.
Querer: Quiero descansar. Chci odpočívat. Necesitar: Necesito un billete. Potřebuji jízdenku.
Poder: ¿Puedo entrar? Můžu vstoupit? Preferir: Prefiero pagar ahora. Raději zaplatím teď.
Comprar: Compro pan. Kupuji chleba. Pagar: Pago con tarjeta. Platím kartou.
Buscar: Busco una farmacia. Hledám lékárnu. Encontrar: No encuentro las llaves. Nemůžu najít klíče. Všimni si rozdílu: buscar je hledat, encontrar najít. U encuentro se navíc mění o na ue.
Llevar: Llevo una mochila. Nesu batoh. Traer: Traigo los documentos. Přináším dokumenty. Nepravidelné traigo se hodí, když něco přinášíš na místo rozhovoru.
Jak udržet rozhovor a učit se dál
Když nerozumíš, potřebuješ se zeptat a vyslechnout odpověď. Následující slovesa ti pomohou i při čtení a psaní. Vedle vlastní věty si zkus vytvořit otázku pro druhého.
Decir: Digo la verdad. Říkám pravdu. Preguntar: Pregunto por el horario. Ptám se na jízdní řád.
Responder: Respondo al mensaje. Odpovídám na zprávu. Escuchar: Escucho la radio. Poslouchám rádio.
Leer: Leo un libro. Čtu knihu. Escribir: Escribo un correo. Píšu e-mail.
Ver: Veo la salida. Vidím východ. Oír: No oigo bien. Špatně slyším. V první osobě potřebuješ nepravidelné tvary veo a oigo.
Pedir: Pido ayuda. Žádám o pomoc. Entender: No entiendo la pregunta. Nerozumím otázce. U pido se mění e na i, u entiendo na ie. Obě změny si snáz zapamatuješ v celé větě.
Vyber si dnes pět vět a změň jediný detail tak, aby platily o tobě. Zítra z nich udělej otázky. Pro úplné časování potom použij samostatné výklady pravidelných a nepravidelných rodin. K větě Vivo en Brno tak můžeš přidat ¿Dónde vives? Učíš se tím nejen sloveso, ale i malý rozhovor, který opravdu využiješ.
Procvič si to
0 / 3Vyber v každé otázce jednu správnou možnost.
1Chceš požádat o svolení vstoupit. Co řekneš?
2Která věta znamená Nerozumím otázce?
3Která dvojice rozlišuje hledání a nalezení?
Kterých pět sloves dnes opravdu potřebuješ? Zkus s nimi říct pár vět o sobě a na jednu se také zeptat druhého člověka. Další rodiny můžeš postupně přidávat s online videokurzem španělštiny. K opakování tvarů se hodí i karty Slovesa Španělsky Hravě.


