Plánuješ cestu do Sevilly. Dnes hledáš hotel, za měsíc odjedeš a po návratu budeš vyprávět, co se přihodilo. Jeden příběh, ale několik slovesných časů. Při výběru pomáhá jednoduchá otázka: dívám se na děj z dneška, nebo z nějakého minulého okamžiku? A chci říct, co se stalo, co tehdy probíhalo, nebo co už bylo hotové? Teprve k tomu přibývá přání, hodnocení či podmínka. Na téhle cestě si ukážeme, jak jednotlivé tvary zapadají do sebe a kde najdeš jejich podrobnější výklad.
Pokud ti vyhovuje výklad s postupným opakováním, můžeš si vybrat z videolekcí španělštiny.
Nejdřív rozliš čas, způsob a pohled na děj
Čas říká, kdy se děj odehrává vzhledem k okamžiku, od něhož ho sleduješ. Může to být dnešek i chvíle v minulém příběhu. Způsob souvisí s tím, zda něco oznamuješ, přeješ si to, hodnotíš nebo dáváš pokyn. Aspekt rozlišuje, zda děj ukazuješ v průběhu, jako celek nebo jako už dokončený. V jedné větě se všechny tři věci setkávají.
Trabajo en Praga y estudio español. Pracuji v Praze a učím se španělsky. Přítomný indikativ představuje běžnou situaci. Ahora estoy buscando un hotel znamená teď hledám hotel a zdůrazňuje probíhající hledání. Vazba estar + gerundio není povinná u všeho, co se právě děje.
Mañana compro los billetes. Zítra koupím jízdenky. Přítomný tvar díky kontextu míří do budoucnosti. Název času proto sám o sobě nedává úplný překlad. Potřebuješ číst i časová určení a okolní věty.
Začátečníkovi nejvíc poslouží přítomný čas, běžná nepravidelná slovesa, jednoduché otázky a zápor. Tvary doplníš v článcích 17 a 18, průběh s gerundiem v článku 34. Tady je podstatné, kdy který z nich použiješ.
Budoucnost a dvě základní minulé perspektivy
Voy a viajar a Sevilla el mes que viene. Příští měsíc pojedu do Sevilly. Opis ir a + infinitiv často vyjadřuje plán nebo očekávaný vývoj. Viajaré a Sevilla je budoucí čas. Obě možnosti mohou mířit ke stejné cestě, volba ale záleží také na situaci, stylu a regionu. Neuč se, že jedna patří pouze blízké a druhá pouze vzdálené budoucnosti. Plán s ir a rozvádí článek 35, samotné futuro článek 43.
Po návratu řekneš Llegué el lunes y visité el centro. Přijel jsem v pondělí a prohlédl jsem si centrum. Indefinido, také nazývané pretérito perfecto simple, ukazuje kroky jako uzavřené celky. Tím se dobře posouvá příběh dopředu.
Hacía calor y la gente paseaba por la plaza. Bylo horko a lidé se procházeli po náměstí. Imperfecto popisuje tehdejší prostředí a to, co probíhalo. U procházky se nesoustředíš na její začátek ani konec: ukazuješ lidi, jak se procházejí.
Cuando salí del hotel, llovía. Když jsem vyšel z hotelu, pršelo. Odchod z hotelu je jednotlivá událost, déšť je její kulisou. Rozdíl tedy není jen v tom, jak dlouho který děj trvá. Viví allí diez años, žil jsem tam deset let, používá indefinido i pro dlouhé období, pokud ho podáš jako uzavřený celek. Tento kontrast procvičíš v článku 40 a v souvislém příběhu 50.
Haber přesouvá pohled k předchozí události
He visitado Sevilla dos veces. Sevillu jsem navštívil dvakrát. Pretérito perfecto compuesto často představuje dosavadní zkušenost nebo událost vztaženou k současnosti. V některých regionech je běžné i pro události dnešního dne, jinde se ve stejných situacích používá spíš indefinido. Samotné rozdělení na „dnes“ a „včera“ tedy pro celý španělsky mluvící svět nestačí.
Cuando llegué al hotel, Ana ya había reservado una mesa. Když jsem přijel do hotelu, Ana už měla rezervovaný stůl. Pluscuamperfecto, zde había reservado, ukazuje děj před jiným minulým bodem. Nejprve proběhla rezervace, potom můj příjezd. Orientačním bodem tedy není přímo dnešek.
Para el viernes habré terminado el itinerario. Do pátku budu mít itinerář dokončený. Futuro compuesto se naopak dívá na dokončení z budoucího bodu. U všech těchto složených časů se mění pomocné haber a příčestí po něm zůstává neměnné.
Nejdřív si proto ujasni, co se stalo před čím a z jakého okamžiku se na děj díváš. Pak vyber tvar pomocného slovesa. Vztah perfekta k přítomnosti rozvádí článek 36, regionální volbu mezi ním a indefinidem článek 41. Děj před minulým bodem procvičíš v článku 42, dokončení před budoucím bodem v článku 165.
Podmínka, přání a pokyn přidávají další vrstvu
Con más tiempo, visitaría Córdoba. Kdybych měl víc času, navštívil bych Córdobu. Condicional simple představuje hypotetický výsledek. Si hubiera reservado antes, habría pagado menos znamená kdybych byl rezervoval dřív, zaplatil bych méně. Rezervace i možná úspora tu patří do minulosti. Proto jsou tvary jiné než u současné představy, že bych měl víc času. Základ podmínek najdeš v článku 49, minulý výsledek v článku 167.
Espero que el viaje sea tranquilo. Doufám, že cesta bude klidná. Subjunktiv zde vyjadřuje obsah přání: chci, aby cesta byla klidná. Me alegra que hayas venido, těší mě, že jsi přijel, zase hodnotí skutečný příchod. Subjunktiv tedy není jednoduchý ukazatel nejistoty. Subjunktiv po citových reakcích vysvětluje článek 47, reakce na předchozí děj článek 176 a vztahy čtyř časů subjunktivu článek 178.
Reserva una habitación znamená rezervuj pokoj a No reserves todavía ještě nerezervuj. Pokyn má vlastní stavbu a záporná podoba využívá subjunktiv. Pro začátek se nauč několik praktických žádostí z článku 45; připojování zájmen pak rozvádí článek 200.
Při výběru času si nejdřív řekni, odkud se na událost díváš: z dneška, nebo z jiného okamžiku? Potom rozliš oznámení, přání, hodnocení či podmínku. Nakonec rozhodni, zda děj ukážeš v průběhu, nebo jako celek. Koncovka pak bude odpovědí na konkrétní otázku, a ne náhodně vybraným tvarem z tabulky.
Procvič si to
0 / 3Vyber v každé otázce jednu správnou možnost.
1Který děj je dřívější v Cuando llegué, Ana ya había reservado?
2Proč může být ve větě Viví allí diez años indefinido?
3Co vysvětluje subjunktiv ve větě Me alegra que hayas venido?
Zkus svou poslední cestu popsat několika větami: co jsi plánoval, co se stalo, jaké bylo počasí a co už jsi měl před odjezdem hotové. Uvidíš, které vztahy zvládáš a kde se hodí vrátit k podrobnému výkladu. Ten si můžeš vybrat ve videolekcích španělštiny; při opakování časů ti poslouží přehled španělské gramatiky.
