Dar igual, dar pena a darse cuenta: užitečné vazby s dar

„Je mi to jedno.“ „Je mi to líto.“ „Uvědomil jsem si to.“ Ve španělštině mohou všechny tři věty obsahovat dar: me da igual, me da pena, me di cuenta. Nikomu při tom nic nedáváš. Základní význam „dát“ se v těchto vazbách změnil a každá má navíc vlastní stavbu. U pocitů potřebuješ zjistit, co je vyvolává a kdo je prožívá. U darse cuenta de je naopak podmětem člověk, který si něco uvědomí.

Tyto vazby využiješ v každodenním rozhovoru často. Pokud si chceš rozšířit výklad, vyber si z videolekcí španělštiny.

Od předání k vyjádření reakce

Le doy la llave a Marta. Dávám Martě klíč. Podmětem jsem já, příjemcem Marta a předmětem klíč. Přítomné doy je nepravidelná první osoba. Damos las gracias al conductor znamená děkujeme řidiči. Dar las gracias je tedy běžný způsob, jak někomu poděkovat.

Me da miedo conducir de noche. Bojím se řídit v noci. Doslova mi řízení nahání strach. Me říká, kdo má strach: já. Podmětem je ale řízení v noci, proto sloveso stojí ve třetí osobě da.

Me dan miedo los perros grandes. Bojím se velkých psů. Strach zde vyvolávají los perros, podmět v množném čísle, proto dan. Změna se neřídí tím, kolik lidí má strach. Nos da miedo el ruido znamená ten hluk nás děsí. Sloveso zůstává v jednotném čísle podle el ruido, i když se bojí více lidí.

Tato stavba ti může připomenout gustar. Také tam člověka vyjadřuje nepřímé zájmeno a sloveso se řídí tím, co pocit vyvolává. Tato podobnost pomáhá pochopit shodu; jednotlivé vazby s dar se přesto uč celé.

Me da igual: vyber ty, mně je to jedno

Me da igual comer aquí o en casa. Je mi jedno, jestli se najíme tady, nebo doma. V klidné domluvě tím dáš druhému možnost vybrat. Může to tedy být vstřícná odpověď.

¿Te da igual la hora? Je ti jedno, v kolik? Te označuje člověka, kterého se ptáš. A Ana le da igual el color znamená Aně je jedno, jaká bude barva. Jméno říká, o koho jde, ale zájmeno le ve větě zůstává.

Me da igual lo que piensen. Je mi jedno, co si myslí. V určitém tónu může věta vyjadřovat odstup nebo vzdor. Záleží tedy i na tónu a situaci. Při vstřícné domluvě můžeš dodat Elige tú, vyber ty.

Podobně řekneš Me da igual el precio, je mi jedno, kolik to stojí, nebo Nos da igual salir ahora, je nám jedno, jestli vyrazíme teď. V prvním případě je podmětem cena, ve druhém činnost vyjádřená infinitivem. Me a nos říkají, komu na tom nezáleží.

Pena, miedo a ganas nejsou stejný pocit

Me da pena tirar esta foto. Je mi líto tuhle fotku vyhodit. Pena zde vyjadřuje lítost. Nos da pena que cierre la librería znamená je nám líto, že knihkupectví zavírá. Zavření knihkupectví je příčinou lítosti. Po této citové reakci použiješ subjunktiv cierre.

Význam pena se regionálně i situačně liší. V řadě amerických oblastí může me da pena preguntar znamenat stydím se zeptat nebo je mi trapné se ptát. Nepřekládej proto automaticky každou takovou větu jako smutek. Při prosbě o pomoc tak může jít o rozpaky, při zprávě o zavření obchodu o lítost.

Me da miedo preguntar naopak říká bojím se zeptat. Pokud jde spíš o rozpaky, pomůže ti jednoznačné Me da vergüenza preguntar, stydím se zeptat. Podobné situace mohou vyvolat různé pocity a správná vazba záleží na tom, který chceš pojmenovat.

Esta música me da ganas de bailar. Tahle hudba ve mně vyvolává chuť tančit. Jednotný podmět esta música vyžaduje da, zatímco ganas de + infinitiv pojmenovává chuť něco udělat. Můžeš také samostatně reagovat Me dan ganas de bailar, mám chuť tančit. Zapamatuj si obě podoby: s vyjádřeným podnětem esta música me da ganas a samostatné me dan ganas de bailar. Samotné množné ganas tedy nestačí k rozhodnutí o tvaru dar.

Darse cuenta de znamená uvědomit si

Me doy cuenta de que falta una página. Uvědomuji si, že chybí jedna stránka. Zájmeno me tu patří k pronominálnímu darse cuenta. Já si něco uvědomuji, proto použiješ první osobu me doy cuenta. Není tu podnět, podle kterého by se časovalo da nebo dan jako u strachu.

Nos dimos cuenta del error demasiado tarde. Chybu jsme si uvědomili příliš pozdě. De + el tvoří del. Když následuje celá věta, předložku ponech: Me di cuenta de que el tren ya había salido, uvědomil jsem si, že vlak už odjel.

Při kontrole si tedy polož dvě otázky. Vyvolává ve mně něco pocit, nebo si já něco uvědomuji? A následuje po celé vazbě správné doplnění? U me da miedo se ptáš, co mi nahání strach. S me dan ganas de říkáš, do čeho se mi chce. A u me doy cuenta de si já něco uvědomuji; předložku de ponecháš i před que.

Co ti nahání strach, co je ti jedno a čeho sis dnes všiml až dodatečně? Zkus odpovědět pomocí me da miedo, me da igual a me di cuenta de que. U poslední věty nezapomeň na de. Další slovesné vazby si můžeš připomenout ve videolekcích španělštiny a běžnou slovní zásobu opakovat s Pexesem Španělsky Hravě.