Hubiera a hubiese terminado: předminulý subjunktiv v souvislostech

V neděli tě mrzelo, že kamarád v sobotu nepřijel. Jak o tom povíš dnes? Ve větě El domingo lamenté que no hubieras venido el sábado patří lítost k neděli a nepříjezd už k sobotě. Tvar hubieras venido ukazuje právě to, že se z jednoho minulého okamžiku díváš ještě dál zpátky. Je to pluscuamperfecto de subjuntivo, česky předminulý subjunktiv. Využiješ ho jak při hodnocení skutečných událostí, tak ve větách o tom, co se mohlo stát jinak.

Předminulý subjunktiv můžeš s dalšími časy propojit ve videolekcích španělštiny.

Dvě řady pomocného haber

Předminulý subjunktiv tvoříš imperfectem subjunktivu slovesa haber a příčestím. První řada je hubiera, hubieras, hubiera, hubiéramos, hubierais, hubieran. Druhá má podoby hubiese, hubieses, hubiese, hubiésemos, hubieseis, hubiesen. K oběma připojíš například terminado, comido, vivido, hecho, escrito.

Esperaba que hubieras leído el mensaje. Doufal jsem, že sis zprávu už přečetl. Tvar hubieras patří tobě. Ve variantě Esperaba que hubieses leído el mensaje se základní vztah nemění.

Nos sorprendió que hubieran vendido la casa. Překvapilo nás, že prodali dům. Nejdřív prodali dům a potom jsme se tomu podivili. Příčestí vendido se nemění: ani podle počtu prodávajících, ani podle ženského rodu slova casa.

Také u nosotros hlídej přízvuk: hubiéramos, hubiésemos. Když přidáš zájmeno, stojí před pomocným slovesem: Me extrañó que no me lo hubieras dicho, podivilo mě, že jsi mi to neřekl. Me lo neodděluje hubieras od dicho.

Před čím se děj odehrál

Quería que vinieras el sábado. Chtěl jsem, abys přišel v sobotu. Tehdy jsem si přál tvůj sobotní příchod; neříkám, že už jsi měl v okamžiku přání dorazit.

El domingo lamenté que no hubieras venido el sábado. V neděli jsem litoval, že jsi v sobotu nepřišel. V této větě je pořadí jasné: v sobotu jsi nepřišel a v neděli jsem toho litoval. Proto hubieras venido.

Me alegró que hubieras encontrado las llaves antes de salir. Potěšilo mě, že jsi před odchodem našel klíče. Klíče jsi opravdu mohl najít. Subjunktiv tu stojí po vyjádření radosti me alegró que; předminulý tvar navíc říká, že nález přišel dřív než moje radost.

Nehledej proto překlad vždy v českém kdyby byl. Čeština často přeloží hubiera encontrado jednoduše našel. Že se to stalo už předtím, pochopíš z okolí věty. Španělština tento vztah ukáže přímo slovesným tvarem.

Zkus ještě obrátit perspektivu ve stejném příběhu. V pátek řekneš Espero que hayas comprado los billetes, doufám, že už jsi koupil jízdenky. V sobotu při vyprávění o pátečním očekávání řekneš Esperaba que hubieras comprado los billetes, doufal jsem, že už jsi jízdenky koupil. V obou větách doufáš, že jízdenky už jsou koupené. Jen se na své očekávání podruhé díváš zpětně. Právě proto nestačí u složených časů kontrolovat jen to, zda se něco už stalo. Potřebuješ vědět také před čím.

Jiná verze uzavřené minulosti

Si hubieras venido el sábado, habríamos cocinado juntos. Kdybys v sobotu přišel, vařili bychom spolu. Tady už vytváříš hypotetickou minulou podmínku a její následek. Obvykle vycházíš z toho, že jsi nepřišel a společné vaření se nekonalo.

Ojalá hubiéramos reservado antes. Kéž bychom si bývali zarezervovali dřív. Přání se ohlíží k nenaplněné minulé možnosti. Dřívější rezervaci už teď nedoženeš; lituješ, že jste ji neudělali včas.

Rozdíl mezi těmito větami a minulou radostí nespočívá ve tvaru hubiera. Rozhoduje konstrukce: me alegró que hodnotí událost, si tvoří podmínku a ojalá vyjadřuje přání. Není tedy správné označit každý předminulý subjunktiv za děj, který se určitě nestal.

Kdy můžeš zaměnit hubiera a habría?

Jako základ si zapamatuj dvojici Si hubiera estudiado, habría aprobado, kdybych se učil, zkoušku bych udělal. Podmínka má subjunktiv, následek kondicionál. V následku se může objevit také hubiera aprobado. I Si hubiera estudiado, hubiera aprobado je tedy správně.

Z možnosti střídání v následku však neplyne volná záměna po každém výrazu. Lamenté que no hubieras venido znamená litoval jsem, že jsi nepřišel. V této větě nenahrazuj hubieras tvarem habrías, protože lítost zde uvádí vedlejší větu se subjunktivem.

U věty o lítosti si řekni: kdy jsem litoval a co se stalo už předtím? U podmínky odděl „kdyby“ od „tak by“. Tím poznáš, kde má hubiera svou vlastní úlohu a kde může v následku nahradit habría. Samotný dlouhý tvar s hubiera proto nepřekládej pokaždé českým „kdyby“.

Zkus říct, co tě včera potěšilo a stalo se už předtím. Pak si představ, co by dopadlo jinak, kdybys udělal něco jiného. V obou větách můžeš potřebovat hubiera, pokaždé ale z jiného důvodu. Tyto souvislosti si můžeš procvičit ve videolekcích, tvary si připomeneš na gramatickém plakátu.