Como si fuera: nereálné srovnání v přítomnosti i minulosti

Kolega ti vysvětluje pražské metro, přestože jím jezdíš každý den. „Mluví se mnou, jako bych neznal Prahu.“ Jindy někdo přijde z obyčejné procházky a vypadá, jako by uběhl maraton. V obou větách potřebuješ como si, ale za ním pokaždé jiný čas. Neznalost Prahy si představuješ během hovoru; maraton by musel být uběhnutý už předtím. Právě v tom je rozdíl mezi conociera a hubiera corrido.

Tvary pro obě přirovnání si můžeš upevnit ve videolekcích španělštiny.

Como si: jako by to byla pravda

Me habla como si no conociera Praga. Mluví se mnou, jako bych neznal Prahu. Vysvětluje mi město tak, jak by ho vysvětloval někomu, kdo tu nikdy nebyl. Neříkám tím, že město skutečně neznám. Můžu právě naopak naznačovat, že jeho vysvětlování vůbec nepotřebuji.

Po como si v tomto typu přirovnání používáš imperfecto subjunktivu nebo pluscuamperfecto subjunktivu. Přítomné como si no conozco ani como si no conozca základní stavbu nenahradí. Slovo si tu patří k přirovnání, nejde o obyčejnou otevřenou podmínku typu jestli bude pršet.

Organiza la excursión como si fuera el director. Organizuje výlet, jako by byl ředitelem. Většinou tím naznačuješ, že se ujímá role, která mu nepatří. Samotné como si ale skutečnost neověřuje: o tom, kdo je ředitelem, rozhoduje situace.

Corre como si tuviera veinte años. Běhá, jako by mu bylo dvacet. Představuješ si dvacetiletého běžce, i když je mu třeba šedesát. Není to zpráva o tom, kolik mu bylo v nějaké neurčené minulosti.

Imperfecto popisuje souběžný stav

Hoy estás muy serio, como si estuvieras enfadado. Dnes jsi velmi vážný, jako bys byl naštvaný. Vážně se tváříš teď a naštvaný bys byl také teď. Jestli se opravdu zlobíš, se teprve dozvím z tvé odpovědi.

Stejný vztah můžeš zasadit do minulosti: Ayer estabas muy serio, como si estuvieras enfadado. Včera jsi byl velmi vážný, jako bys byl naštvaný. Hlavní děj se přesunul do včerejška, ale estuvieras dál označuje stav souběžný s tehdejší vážností.

Proto nevybírej subjunktivní čas jen podle přítomného nebo minulého slovesa v hlavní větě. Důležité je, zda přirovnáváš k něčemu, co by platilo zároveň, nebo co by se stalo už předtím. Hablaba como si supiera la respuesta znamená mluvil, jako by znal odpověď. Znalost si představuješ během jeho řeči.

Můžeš použít také řadu se: Habla como si supiese la respuesta. Význam zůstává mluví, jako by znal odpověď. Rozdíl supiera a supiese tu neslouží k rozlišování současnosti a minulosti.

Pluscuamperfecto ukazuje něco předchozího

Está agotado, como si hubiera corrido una maratón. Je vyčerpaný, jako by uběhl maraton. Nejprve si představíš běh, potom jeho nynější následek. Pro takovou představovanou událost před dnešní únavou použiješ hubiera + příčestí. Možná je i varianta hubiese corrido.

Me miró como si hubiera dicho algo ofensivo. Podíval se na mě, jako bych řekl něco urážlivého. Pohled nastal v minulosti a představované urážlivé vyjádření mu předcházelo. Podmět hubiera dicho zde chápeme jako já díky celé situaci; pokud by hrozila nejasnost, přidej yo.

Celebran como si hubieran ganado el campeonato. Oslavují, jako by vyhráli mistrovství. Výhra je představovaným předchozím dějem. Protože oslavuje více lidí, potřebuješ hubieran. Příčestí ganado zůstává stejné.

Srovnej Actúa como si fuera rico, chová se, jako by byl bohatý, a Actúa como si hubiera ganado mucho dinero, chová se, jako by vyhrál hodně peněz. První srovnání míří na stav, druhé na předchozí událost. Není nutné změnit přítomné actúa, aby se změnila časová perspektiva přirovnání.

Také zápor může stát v samotném přirovnání: Sonríe como si no hubiera pasado nada, usmívá se, jako by se nic nestalo. Popíraná událost je stále předchozí vůči úsměvu.

Co vidíš a k čemu to přirovnáváš?

Nejdřív si česky řekni, co vidíš a co ti to připomíná. Jestli někdo sedí u stolu a rozdává pokyny, může znít Da órdenes como si fuera el jefe, rozdává pokyny, jako by byl šéf. Pokud se už pyšní výsledkem, který nevytvořil, hodí se Sonríe como si hubiera hecho todo el trabajo, usmívá se, jako by udělal všechnu práci.

Tón může být pobavený, obdivný i kritický. Samotná konstrukce neznamená automaticky výsměch. Při procvičení vezmi jednu pozorovanou situaci a doplň dvě srovnání: jednou souběžný stav, jednou předchozí děj. Potom změň hlavní větu na minulou. Tvar za como si se při tom nemusí změnit: stále popisuje buď souběžný stav, nebo něco dřívějšího.

Vyber si něčí chování a zkus ho popsat dvakrát: jako by byl šéf a jako by už udělal všechnu práci. Jednou přirovnáváš k roli, podruhé k dřívějšímu výkonu. Oba časy můžeš dál procvičit ve videolekcích a jejich tvoření si připomenout se slovesnými kartami.