Ojalá: přání pro dnešek, budoucnost i nenaplněnou minulost

Ojalá salga bien la entrevista: kéž pohovor dobře dopadne. Večer čekáš na zprávu od kamarádky: Ojalá haya llegado bien, snad dobře dorazila. Když máš zítra směnu, řekneš Ojalá no trabajara mañana, kéž bych zítra nepracoval. A u zmeškaného vlaku tě napadne Ojalá hubiera salido antes, kéž bych byl vyrazil dřív. Za ojalá stojí ve všech těchto větách subjunktiv, pokaždé ale v jiném čase. Rozhoduje, kdy má přání platit a co už víš o skutečnosti.

Přání jsou jednou z možností, jak subjunktiv použít. K dalšímu procvičování si můžeš vybrat videolekce.

Ojalá salga: přání pro dnešek a budoucnost

Ojalá + presente de subjuntivo se běžně používá pro přání týkající se přítomnosti nebo budoucnosti. Ojalá salga bien la entrevista. Kéž pohovor dobře dopadne. Před pohovorem necháváš výsledek otevřený a vyjadřuješ přání, nikoli zprávu o pravděpodobném výsledku.

Ojalá tengas tiempo mañana. Kéž máš zítra čas. Ojalá no llueva durante el viaje. Kéž během cesty neprší. Zápor jednoduše vložíš před sloveso. V obou větách hledíš k možné budoucí situaci.

Ojalá se může objevit samostatně jako reakce. Kamarád: Seguro que encuentras piso pronto. Určitě brzy najdeš byt. Ty: ¡Ojalá! Kéž by! Chybějící obsah už dodal předchozí výrok. Samotné ¡Ojalá! proto jako odpověď úplně stačí.

Za ojalá může stát také que: Ojalá que tengas suerte. Kéž máš štěstí. Podoba bez que i s que je možná. Tato volba ale neodstraňuje subjunktiv a sama nepřesouvá přání do jiného času.

Ojalá haya llegado: snad už dorazila

Ojalá + perfecto de subjuntivo použiješ, když doufáš v žádoucí výsledek děje, který už měl proběhnout. Tvoříš ho z haya, hayas, haya, hayamos, hayáis, hayan a příčestí.

Ojalá haya llegado bien. Snad dobře dorazila. Večer víš, že cesta už měla skončit, ale nemáš zprávu. Přeješ si teď, aby už předtím dobře dorazila. Nejde o lítost, že nedorazila; výsledek zůstává pro tebe neznámý.

Ojalá hayan recibido los documentos. Snad dokumenty dostali. Odeslal jsi je dřív a přeješ si, aby už byly u adresátů. Pomocné hayan odpovídá podmětu oni/ony. Příčestí recibido se podle dokumentů ani adresátů nemění.

Srovnej Ojalá llegue a tiempo, kéž přijede včas, když teprve jede, a Ojalá haya llegado a tiempo, snad přijela včas, když už by cesta měla být za ní. V prvním případě si přeješ včasný příjezd, který je teprve před ní. Ve druhém doufáš, že včas přijela už předtím.

Ojalá tuviera: kéž by to bylo jinak

Imperfecto de subjuntivo může vyjadřovat přání pro současnost nebo budoucnost, které považuješ za vzdálené tomu, jak se věci mají nebo nejspíš budou mít. Ojalá tuviera más tiempo. Kéž bych měl víc času. V dané situaci vnímáš nedostatek času, proto si představuješ jiný stav.

Ojalá no trabajara mañana. Kéž bych zítra nepracoval. Zítra je budoucnost, přesto stojí imperfecto. Přeješ si něco jiného, než co očekáváš: třeba už máš směnu pevně napsanou.

Použít můžeš také tvary na -se: Ojalá tuviese más tiempo. Nejde o jiný čas ani o přání s jiným procentem naděje. Obě varianty vyjadřují stejné základní časové vztahy.

Imperfecto ovšem neznamená, že splnění přání je vyloučené. Ojalá pudiéramos vernos este verano může znamenat kéž bychom se letos v létě mohli vidět. Překážky jsou značné, ale setkání nemusí být vyloučeno. Z okolností poznáš, zda jde o vzdálenou naději, nebo o přání, aby současnost vypadala jinak.

Ojalá hubiera salido pro lítost nad minulostí

Pluscuamperfecto de subjuntivo tvoříš pomocí hubiera nebo hubiese v příslušné osobě a příčestí. Když mluvíš o uzavřené minulosti, typicky tím vyjadřuješ lítost: přeješ si jiný průběh něčeho, co už změnit nejde.

Ojalá hubiera salido antes. Kéž bych byl vyrazil dřív. Stojíš u zmeškaného vlaku a víš, že dřívější odchod neproběhl. Ojalá no hubiera enviado aquel mensaje. Kéž bych nebyl poslal tu zprávu. Zprávu už jsi odeslal a teď tě to mrzí.

Ojalá hubiéramos reservado una habitación más tranquila. Kéž bychom byli rezervovali klidnější pokoj. Mluvíš za nás, proto potřebuješ hubiéramos. Příčestí reservado zůstává stejné.

Rozdíl proti ojalá haya salido je zásadní. Ojalá haya salido a tiempo může vyjadřovat naději, že někdo vyrazil včas, když to nevíš. Ojalá hubiera salido a tiempo v lítostném kontextu říká, že si přeješ dřívější odchod, ale víš, že k němu nedošlo. Při vlastním přání si proto nejprve řekni, zda na výsledek ještě čekáš, nebo už víš, že dopadl jinak. Teprve potom vyber čas.

Napiš čtyři přání: co bys chtěl zítra, v jaký dosud neznámý výsledek doufáš, co bys rád změnil na dnešku a co tě mrzí v minulosti. Ke každému přidej česky okolnost, podle které vybereš čas. Přání si můžeš dál procvičit ve videolekcích a tvary subjunktivu si připomenout na gramatickém plakátu.