Al llegar, antes de salir, antes de que salgas: časové vazby s infinitivem

Antes de salir, prepara la mochila. Před odchodem si připrav batoh. Al llegar, llámame. Až přijdeš, zavolej mi. V češtině střídáme podstatné jméno s vedlejší větou, španělština v obou případech vystačí s infinitivem. Záleží přitom na pořadí činností a na tom, kdo je dělá. Když má odejít někdo jiný, můžeš říct třeba Te llamaré antes de que salgas, zavolám ti, než odejdeš.

Chceš pokračovat ve spojování vět? Navázat můžeš videolekcemi.

Al llegar zachytí okamžik příchodu

Al + infinitiv má v časovém použití význam při dané činnosti nebo když k ní dojde. Al llegar a casa, llamé a mi hermana. Když jsem přišel domů, zavolal jsem sestře. Zavolal jsem ve chvíli, kdy jsem dorazil domů. Infinitiv sám nevyjadřuje minulý čas; ten poznáš z hlavní věty a kontextu.

Al llegar a casa, llamaré a mi hermana. Až přijdu domů, zavolám sestře. Stejný tvar al llegar nyní odkazuje do budoucnosti. Kvůli budoucnosti ho tedy nemusíš měnit.

Al abrir el correo, vi tu mensaje. Když jsem otevřel poštu, uviděl jsem tvoji zprávu. Zprávu jsem uviděl hned při otevření pošty. Mezi ději tedy nemusí být žádná delší přestávka.

S vedlejší větou bys dostal Cuando llegué a casa, llamé a mi hermana pro minulou událost a Cuando llegue a casa, llamaré a mi hermana pro očekávanou budoucnost. U cuando tedy navíc vybíráš způsob a čas, zatímco infinitivní vazba zůstává tvarově stejná.

Antes de a después de: co bylo dřív

Antes de + infinitiv umístí hlavní děj před činnost vyjádřenou infinitivem. Antes de salir, cerré las ventanas. Před odchodem jsem zavřel okna. Nejdřív jsem zavřel okna, potom jsem odešel. Después de + infinitiv určí opačné pořadí.

Después de cenar, revisamos las fotos. Po večeři jsme si prohlédli fotky. Nejdřív večeře, potom prohlížení. Stejnou posloupnost vyjádříš i českým „Nejdřív jsme se navečeřeli a pak jsme si prohlédli fotky“.

Antes de reservar el hotel, compara las condiciones. Než rezervuješ hotel, porovnej podmínky. Podmínky máš porovnat ty a ty pak také rezervuješ hotel. Después de leer el mensaje, contéstame. Po přečtení zprávy mi odpověz. Ani zde nepotřebuješ další podmět.

Na časové ose stojí u první věty nejdřív porovnání podmínek, potom rezervace. U druhé nejdřív přečtení zprávy, potom odpověď. Pokud se ti pořadí zamotá, napiš si nejprve dvě krátké věty a teprve potom je spoj.

Kdo přichází a kdo volá?

V základních větách se nevyjádřený podmět infinitivu často shoduje s podmětem hlavního děje. Después de trabajar, descanso. Po práci odpočívám. Pracuji i odpočívám já. Takto se infinitiv používá velmi často, ale může mít i jiný podmět.

Časový infinitiv může mít vlastní vyjádřený podmět, zpravidla za infinitivem. Al entrar la directora, todos guardaron silencio. Když vstoupila ředitelka, všichni ztichli. Vstupuje ředitelka, mlčí všichni. I když tedy každý děj dělá někdo jiný, věta je správně.

Después de marcharse los invitados, recogimos la cocina. Když hosté odešli, uklidili jsme kuchyň. Odešli hosté, uklízeli jsme my. Podmět los invitados stojí hned za infinitivem, takže je rozdělení činností jasné.

Když tvoříš vlastní větu, musí z ní být jasné, kdo co dělá. Pokud by si posluchač mohl podměty splést, vyjádři podmět infinitivu nebo použij vedlejší větu.

Antes de que vyžaduje subjunktiv

Když použiješ antes de que s časovaným slovesem, následuje subjunktiv. Te llamaré antes de que salgas. Zavolám ti, než odejdeš. Volám já, odcházíš ty. Očekávanému ději odpovídá přítomné salgas.

Le envié el documento antes de que empezara la reunión. Poslal jsem mu dokument před začátkem schůzky. Přestože je celý příběh minulý, po antes de que stojí subjunktivní empezara. Ze subjunktivu nevyplývá, že schůzka nezačala. Vazba antes de que ho vyžaduje i tehdy, když schůzka později skutečně proběhla.

S después de que nefunguje pravidlo vždy subjunktiv. Después de que terminó la reunión, salimos a comer. Když schůzka skončila, šli jsme na oběd. Skutečná minulá událost je zde v indikativu. Saldremos después de que termine la reunión. Půjdeme ven, až schůzka skončí. Očekávaný konec má subjunktiv. V praxi se setkáš i s dalšími odstíny. Pro začátek ti však pomůže rozlišit skutečný minulý konec a konec, který teprve očekáváš.

Při spojování vět si tedy zkontroluj pořadí dějů, jejich účastníky a zvolenou konstrukci. U antes de que nezapomeň na subjunktiv. U después de que navíc rozliš, zda mluvíš o skutečné minulé události, nebo o tom, co teprve přijde.

Spoj tři dvojice ze svého dne: příchod a telefonát, přípravu a odchod, večeři a odpočinek. U jedné dvojice pak změň osobu a zkontroluj, zda je pořád jasné, kdo co dělá. Časové vazby můžeš dál procvičit ve videolekcích; širší přehled ti nabídne gramatický plakát.