Hay, había a hubo: existenční haber a rozdíl od tener

Había tres habitaciones libres: byly tam tři volné pokoje. Los huéspedes habían llegado: hosté už dorazili. Proč je jednou jednotné había a podruhé množné habían? V první větě říkáš, co někde bylo. Ve druhé pomocí haber tvoříš minulý čas slovesa dorazit. A když chceš říct, že někdo něco má, potřebuješ zpravidla úplně jiné sloveso: tener.

Pro další opakování minulých časů jsou tu videolekce.

Tener: někdo něco má. Haber: něco někde je

Tener říká například to, že někdo něco má. Má osobní podmět a mění se podle něj. El hotel tiene dos ascensores. Hotel má dva výtahy. Tenemos una reserva. Máme rezervaci. V prvním případě je podmětem hotel, ve druhém nevyjádřené my.

Existenční haber naproti tomu oznamuje přítomnost či výskyt. Hay dos ascensores en el hotel. V hotelu jsou dva výtahy. Hotel tu označuje pouze místo, kde výtahy jsou; není podmětem věty. V tomto neosobním použití zůstává haber ve standardním jazyce v jednotném čísle.

¿Hay toallas limpias? Jsou čisté ručníky? ¿Tienes toallas limpias? Máš čisté ručníky? Obě otázky mohou v konkrétní situaci vést k podobnému výsledku, ale druhá se ptá určitého člověka na to, co má k dispozici. Proto u ní měníš osobu.

Nepoužívej běžné osobní he pro vlastnictví. He comprado toallas znamená koupil jsem ručníky, nikoli mám ručníky. Po nákupu je nejspíš máš, ale věta samotná říká, že jsi je koupil.

Había: co tam bylo. Hubo: co se stalo

Minulým había často popisuješ, jak to někde v danou chvíli vypadalo nebo co tam bylo. Cuando llegamos, había mucha gente en recepción. Když jsme dorazili, bylo na recepci hodně lidí. I kdyby šlo o sto lidí, tvar zůstane había.

Hubo představuje výskyt či událost jako vymezený celek. Ayer hubo un problema con el agua. Včera nastal problém s vodou. Durante la noche hubo dos cortes de luz. Během noci došlo ke dvěma výpadkům proudu. Také dvě události mají standardně jednotné hubo.

Na stejnou situaci se můžeš dívat různě. Había ruido cuando intenté dormir. Když jsem se snažil usnout, byl hluk. Hubo ruido durante toda la celebración. Po celou oslavu byl hluk. První věta říká, jaké byly podmínky při usínání, druhá shrnuje dobu celé oslavy.

Dlouhé trvání proto automaticky nevyžaduje había. Stejně tak samotné slovo včera nevylučuje había, pokud popisuješ tehdejší prostředí. O čase rozhoduje, zda popisuješ situaci, nebo shrnuješ událost. Jednotné číslo ale zachováš v obou případech, protože jde o neosobní sloveso.

Había habido: co se stalo už předtím

Pokud se před jiným minulým bodem už něco stalo nebo existovalo, můžeš použít había habido. První část je pomocné haber, druhá příčestí habido. Celé spojení zde pořád vyjadřuje neosobní existenci či výskyt, proto má jednotný tvar i před množným jménem.

Nos dijeron que ya había habido problemas con esa puerta. Řekli nám, že s těmi dveřmi už dříve byly problémy. Nejprve nastaly problémy, později nám o nich někdo řekl. Spojení había habido tedy není zbytečné opakování: jde o předminulý čas slovesa haber.

Cuando reservamos, había habido varias cancelaciones. V době, kdy jsme si dělali rezervaci, už bylo několik jiných rezervací zrušeno. Tvar había habido říká, že k tomu došlo dřív než k naší rezervaci.

Podobně vzniká ha habido cambios, došlo ke změnám. Jde o složené perfektum, které má vztah k přítomnosti. I ve složených časech tedy zůstává existenční haber v jednotném čísle.

Habían llegado má skutečný množný podmět

Jiná situace nastává u pomocného haber, když skládá čas jiného osobního slovesa. Los huéspedes habían llegado antes de las ocho. Hosté dorazili před osmou. Podmětem jsou hosté a hlavní děj je příchod. Pomocné habían proto odpovídá třetí osobě množného čísla.

Srovnej dvě věty: Había huéspedes en el salón, v salonku byli hosté, a Los huéspedes habían llegado, hosté už dorazili. V první oznamuješ jejich přítomnost pomocí neosobního haber. Ve druhé mají hosté roli podmětu slovesa dorazit.

V živé řeči můžeš zaslechnout i množné existenční tvary, například habían problemas. Rozuměj jim, ale do neutrálního vlastního psaní zvol había problemas. U osobního habían llegado je však množné číslo správně.

Při kontrole hledej rozdíl mezi había problemas a los huéspedes habían llegado. V první větě oznamuješ, že něco bylo, proto necháš neosobní jednotný tvar. Ve druhé hosté něco udělali: podmětu los huéspedes proto odpovídá množné habían.

Popiš místo, kde jsi byl včera: co tam bylo, co se během návštěvy stalo a k čemu došlo už před tvým příchodem. Použiješ tak había, hubo i había habido. Další minulá vyprávění si můžeš procvičit ve videolekcích a tvary časů si připomenout na gramatickém plakátu.