Suelo a solía: jak popsat současné i dřívější zvyky

Obvykle snídáš doma, ale dnes jsi vyběhl jen s jablkem. Ve španělštině můžeš říct Suelo desayunar en casa, obvykle snídám doma. Sloveso soler se hodí pro to, co míváš ve zvyku, a výjimky mu nevadí. Tvarem solía pak popíšeš, co jsi dělával dřív. Nemusí to ovšem znamenat, že už to dnes neděláš.

Od popisu zvyků se snadno dostaneš k vyprávění o celém dni. Pokračovat můžeš s videokurzem španělštiny.

Suelo desayunar: obvykle snídám

Konstrukce soler + infinitiv vyjadřuje, co někdo obvykle dělá. Ve větě Suelo desayunar en casa znamená snídám obvykle doma nebo mívám ve zvyku snídat doma. Tvar suelo označuje první osobu, zatímco desayunar zůstává ve slovníkovém tvaru. Nepřidávej mezi slovesa předložku a.

Přítomná řada je suelo, sueles, suele, solemos, soléis, suelen. V části osob se o mění na ue, ale u nosotros a vosotros zůstává původní samohláska. Nevytvářej tedy suelemos jen proto, že znáš suelo.

Suelo salir de casa a las siete. Obvykle odcházím z domu v sedm. Solemos salir juntos los viernes. V pátek obvykle chodíme ven společně. V obou větách časuješ pouze soler a za ním ponecháváš salir.

¿Sueles escuchar podcasts cuando cocinas? Posloucháváš při vaření podcasty? Otázka zjišťuje zvyk, nikoli to, co posloucháš právě teď. Záporná odpověď No suelo escuchar nada, obvykle nic neposlouchám, neznamená, že sis nikdy v životě nic nepustil.

Co obvykle děláš, může mít výjimku

Soler vyjadřuje obvyklost. Proto se dobře snáší s výjimkou uvedenou v další části věty. Suelo comer en la oficina, pero hoy como con mi hermana. Obvykle obědvám v kanceláři, ale dnes obědvám se sestrou. Dnešní výjimka běžný návyk neruší.

Mi padre suele llamar los domingos. Táta obvykle volá v neděli. Neříkáš tím, že volá každou neděli bez přerušení ani že jindy zavolat nesmí. Chceš-li tento zvyk upřesnit, doplň třeba casi todos los domingos, skoro každou neděli.

Zápor no suelo často odpovídá českému nemívám ve zvyku. No suelo llevar efectivo. Obvykle u sebe nenosím hotovost. Můžeš ji mít právě dnes v peněžence. Odlišuj tuto větu od Nunca llevo efectivo, nikdy hotovost nenosím, kde výslovně říkáš nikdy.

Někdy ti postačí prostý přítomný čas: Los martes trabajo desde casa, v úterý pracuji z domova. Zvyk vyplývá z opakovaného dne. Se suelo na něj výslovně upozorníš: Suelo trabajar desde casa los martes.

Solía: co jsi dělával dřív

V imperfectu se používají tvary solía, solías, solía, solíamos, solíais, solían. Samohlásková změna ue zde není. Důležitý je psaný přízvuk na í. Konstrukce dál vyžaduje infinitiv: solía estudiar, míval jsem ve zvyku studovat.

Cuando vivía en Olomouc, solía ir al trabajo en bicicleta. Když jsem bydlel v Olomouci, obvykle jsem jezdil do práce na kole. Solía ir říká, jak jsem obvykle jezdil do práce v době, kdy jsem tam bydlel.

Antes solíamos cenar a las seis, pero ahora cenamos más tarde. Dříve jsme obvykle večeřeli v šest, ale teď večeříme později. Tady změnu výslovně potvrzuje pokračování věty. Slovo antes ji rovněž přirozeně připravuje.

Samotné solía však nevylučuje, že zvyk trvá dodnes. De pequeña solía leer antes de dormir y todavía lo hago. Jako malá jsem si obvykle četla před spaním a dělám to dodnes. Mluvčí se vrací k dětství, ale další část věty potvrzuje, že si před spaním čte i dnes. Překlad „už to nedělám“ by tu byl chybný.

Normálně, obvykle a míval jsem ve zvyku

Porovnej tři přirozené možnosti: Normalmente camino al trabajo, normálně chodím do práce pěšky. Suelo caminar al trabajo, obvykle chodím do práce pěšky. Camino al trabajo casi todos los días, chodím do práce pěšky skoro každý den. Obsah je blízký, ale poslední věta přidává přesnější údaj o frekvenci.

Stejně tak minulost nemusí mít pokaždé solía. En verano íbamos al río, v létě jsme chodívali k řece, může zvyk vyjádřit samotným imperfectem. Solíamos ir al río dává obvyklost více do popředí. Obě věty jsou správně, jen druhá zvyk výslovně zdůrazňuje.

Při procvičování si vyber dva současné návyky a dva dřívější. Ke každému doplň skutečnou výjimku nebo pokračování. Získáš třeba Suelo estudiar por la mañana, pero los lunes estudio por la noche, obvykle se učím ráno, ale v pondělí večer. Na takové větě si ověříš, že soler popisuje běžný zvyk a přitom nechává prostor pro výjimku.

Srovnej svůj běžný den dnes a před několika lety. U čeho použiješ suelo, u čeho solía a co děláš pořád stejně? K jednomu zvyku přidej výjimku. Popisy dne můžeš rozvíjet ve videokurzu. Pokud si chceš do pravidelného opakování přidat i hru, můžeš sáhnout po španělském pexesu.