Leísmo, laísmo a loísmo: jak rozumět variantám a volit vlastní zájmeno

Kolega napíše A Luis le vi ayer, zatímco učebnice nabízí A Luis lo vi ayer. Je jedna z těch vět špatně? U Luise mohou být obě v pořádku. Jenže ve větě o zkontrolované smlouvě už le místo lo použít nemůžeš. Nejdřív tedy zjisti, co zájmeno ve větě zastupuje. Teprve potom má smysl řešit, které varianty španělština připouští a co si vybereš pro vlastní psaní.

Při dalším opakování zájmen můžeš sáhnout po videolekcích.

Nejdřív zjisti úlohu předmětu

V základním systému, který rozlišuje přímý a nepřímý předmět, nahrazují přímý předmět lo, la, los, las. Nepřímému předmětu odpovídají le, les, bez rozlišení mužského a ženského rodu. Nestačí však položit českou otázku komu nebo koho. Španělské sloveso se totiž může pojit s jiným předmětem než jeho český protějšek.

Vi a la directora y la saludé. Viděl jsem ředitelku a pozdravil jsem ji. Ředitelka je přímým předmětem obou sloves. Osobní předložka a z ní nepřímý předmět neudělala.

Le entregué una carpeta a la directora. Předal jsem ředitelce složku. Přímým předmětem je složka, ředitelka je příjemkyní. Proto máme le, přestože mluvíme o ženě.

Nahraď i složku: Se la entregué. Předal jsem jí ji. Nepřímé le se před la mění na se. Tak si ověříš, které zájmeno zastupuje věc a které příjemce. Rod věci přitom určuje španělské podstatné jméno, zde ženské la carpeta.

Kdy je leísmo přijímanou variantou

Leísmo označuje použití le nebo les na místě přímého předmětu. Současná norma připouští osobní leísmo u mužského gramatického rodu v jednotném i množném čísle. Podoba le v jednotném čísle je ovšem výrazně běžnější než množné les.

A tu vecino lo conozco del trabajo. Tvého souseda znám z práce. Také A tu vecino le conozco del trabajo může být přijímanou variantou téhož sdělení. V obou větách je soused přímým předmětem. Jiná volba zájmena na tom nic nemění.

A los dos compañeros los vi en recepción. Oba kolegy jsem viděl na recepci. V osobním mužském kontextu je přijatelná také varianta les vi. Pro vlastní neutrální systém si klidně ponech los.

Tuto možnost nepřenášej automaticky na věci: El contrato lo revisé ayer. Smlouvu jsem zkontroloval včera. U věci mužského rodu není le standardní náhradou za přímé lo. O ženě běžně řekneš A Marta la conozco, Martu znám.

Leísmo je nápadné například v centrální a severozápadní Kastilii, ale jeho rozsah není stejný u všech mluvčích ani u všech sloves. Ve velké části španělsky mluvícího světa převládá rozlišující systém. Ani ve Španělsku, ani v Latinské Americe tedy neuslyšíš všude totéž. Záleží na místě, situaci i vazbě konkrétního slovesa.

Zdvořilostní le není libovolná náhrada

Dalším vymezeným případem je zdvořilostní leísmo při oslovení usted nebo ustedes. Mluvčí může použít le či les pro přímo oslovovanou osobu. Toto užití je přijatelné i při oslovení ženy, zejména v ustálených zdvořilostních formulích. Neznamená to však, že každá zmínka o jakékoli ženě dovoluje přímé le.

Señora Nováková, le saludo cordialmente. Paní Nováková, srdečně vás zdravím. Jde o zdvořilé oslovení adresátky. Stejně správně můžeš adresátku zastoupit zájmenem la.

Señora, la esperamos en recepción. Paní, čekáme vás na recepci. Také tato varianta je v pořádku. Neexistuje povinnost převést každé vykání na le.

U některých sloves navíc kolísá samotná stavba. Například u slovesa ayudar se podle oblasti setkáš s přímým i nepřímým předmětem. Ne každé takové le je tedy leísmo. Když si nejsi jistý, ověř si vazbu slovesa v celé větě.

Laísmo a loísmo při předávání zprávy

Laísmo používá la nebo las jako nepřímý předmět. Loísmo ve svém základním významu obdobně používá lo či los. Taková záměna u příjemce není součástí neutrálního standardu. V hovoru se s ní můžeš setkat, ale do pracovního e-mailu napiš le nebo les.

Le mandé el horario a Elena. Poslal jsem Eleně rozvrh. Příjemkyně vyžaduje le. Podoba la mandé el horario by byla laístická. Nepleť ji se správným La mandé a recepción, poslal jsem ji na recepci, kde Elena představuje přímý předmět.

Les expliqué el cambio a los clientes. Vysvětlil jsem klientům změnu. Klienti jsou adresáti vysvětlení. Pouhé los místo les by zde bylo loístické.

Když při poslechu uslyšíš nečekané zájmeno, vrať si do věty celé jméno a podívej se na slovesnou vazbu. U mužské osoby může být správně le i lo. Při předávání věci zase odliš věc od jejího příjemce. Tak poznáš, kdy jde o přijímanou variantu a kdy máš pro vlastní psaní zvolit jiný tvar.

Zkus si věty Vi a la directora a Le entregué una carpeta říct se zájmeny místo jmen i složky. U druhé věty budeš potřebovat dvě: Se la entregué. K dalšímu procvičení se hodí videolekce; základní souvislosti si můžeš připomenout také na gramatickém plakátu.