Vztažné věty s čárkou a bez ní: kdy mluvíme o celé skupině

Na setkání dorazilo deset hostů. Šest přišlo brzy a připravilo židle, ostatní přišli později. Česky napíšeš „Hosté, kteří přišli brzy, připravili židle“. Ve španělštině ale čárky potřebuješ zvážit: Los invitados que llegaron temprano prepararon las sillas vybírá právě ty časné příchozí. Když kolem que llegaron temprano vložíš čárky, budeš o už známé skupině hostů navíc tvrdit, že přišli brzy. Dvě malé značky tak mohou změnit, koho všechno tvoje věta zahrnuje.

Další gramatická témata pro přesnější psaní najdeš ve videolekcích španělštiny. U vztažných vět začni významem a teprve podle něj doplň čárky.

Bez čárek vybíráš podle vlastnosti

Omezující neboli určující vztažná věta pomáhá vybrat, o které osoby nebo věci jde. Odpovídá tedy na otázku Kteří přesně? nebo Které přesně? V základním španělském zápisu ji čárkami neodděluješ, i když v českém překladu čárku potřebuješ.

Los invitados que llegaron temprano prepararon las sillas. Hosté, kteří přišli brzy, připravili židle. V naší situaci mluvíš o šesti časných příchozích, nikoli automaticky o všech deseti hostech. Podle časného příchodu poznáme, o kterých hostech je řeč.

Las ventanas que dan al patio están abiertas. Okna, která vedou do dvora, jsou otevřená. Pokud má byt šest oken a do dvora vedou dvě, tvrzení o otevření se vztahuje k těmto dvěma. O zbývajících čtyřech zde nic neříkáš.

Ve větě bez čárek ale není automaticky řečeno, že nějací další hosté přišli pozdě. To víme až z naší situace. V jiném kontextu mohli přijít brzy úplně všichni. Omezující věta je i tak určuje podle příchodu; nedodává jen poznámku o skupině, kterou už známe.

S čárkami přidáváš informaci o vymezeném celku

Doplňující neboli vysvětlující vztažná věta nevybírá členy skupiny. Dodává informaci o lidech nebo věcech, o kterých už víme, že je máme na mysli. Uprostřed hlavní věty ji ohraničíš dvěma čárkami.

Los invitados, que llegaron temprano, prepararon las sillas. Hosté, kteří přišli brzy, připravili židle. Jestli se los invitados vztahuje na všech deset hostů, říkáš, že všech deset přišlo brzy a připravilo židle. Pro naši původní situaci se šesti časnými příchozími by tedy věta s čárkami nebyla vhodná.

Las ventanas, que dan al patio, están abiertas. Okna, která vedou do dvora, jsou otevřená. Teď už máme určenou skupinu oken. O všech těchto oknech říkáš, že vedou do dvora a že jsou otevřená. Informace v čárkách je pořád součástí toho, co tvrdíš; jen podle ní okna nevybíráš.

Záleží ovšem i na tom, kterou skupinu jste si v rozhovoru určili. Los empleados mohou být třeba zaměstnanci konkrétní malé kanceláře. Doplňující věta pak platí pro ně, ne pro všechny zaměstnance všude. Než doplníš čárky, musí tedy být jasné i to, koho označuje samotné los empleados.

Vloženou větu uzavři druhou čárkou

Pokud je doplňující vztažná věta vložená mezi podmět a přísudek, potřebuje začátek i konec. Druhá čárka uzavírá vloženou část. Proto tu stojí i mezi podmětem a slovesem, kde se jinak čárka nepíše.

Mi vecina, que trabaja en una biblioteca, me prestó el libro. Sousedka, která pracuje v knihovně, mi půjčila knihu. Z kontextu už víš, kterou sousedku mám na mysli. Práce v knihovně je doplňující informace.

La vecina que trabaja en una biblioteca me prestó el libro. Sousedka, která pracuje v knihovně, mi půjčila knihu. Tady můžeš vybírat mezi více sousedkami právě podle zaměstnání. Ve španělštině není čárka ani před que, ani po biblioteca.

Když doplňující věta stojí až na konci, její pravou hranici tvoří konec celého souvětí. He hablado con Julia, que organiza la exposición. Mluvil jsem s Julií, která organizuje výstavu. Před tečkou už žádnou další čárku nepřidáváš. Dvě čárky tedy potřebuješ kolem vložené části. Na konci celého souvětí ji už uzavře tečka.

Pomoz si přeformulováním

Při čtení bývá doplňující informace oddělená také intonací. Ta může napovědět, sama ale o čárkách nerozhoduje. I dlouhá omezující věta zůstane bez nich, pokud pořád určuje, o kterou skupinu jde.

Los documentos que recibimos después del viernes se revisarán el lunes. Dokumenty, které jsme obdrželi po pátku, projdeme v pondělí. Jinými slovy: v pondělí projdeme ty dokumenty, které přišly po pátku. Podle doby doručení vybíráš určitou skupinu.

Los documentos, que recibimos después del viernes, se revisarán el lunes. Dokumenty, které jsme obdrželi po pátku, projdeme v pondělí. Tady už víme, o kterých dokumentech je řeč. Dodáváš dvě informace o stejném celku: všechny jsme obdrželi po pátku a všechny projdeme v pondělí.

Pomoz si tedy otázkou Kteří přesně? Pokud na ni věta po que odpovídá, píšeš bez čárek. Když jen dodává další informaci o už určeném celku, čárky potřebuješ. Český překlad může v obou případech vypadat stejně. Při překládání si proto raději ještě řekni, zda mluvíš o všech, nebo podle něčeho vybíráš.

Vrať se k hostům z úvodu a zkus si představit, že tentokrát přišli brzy opravdu všichni. Napiš, kdo připravil židle, a rozmysli si, zda příchodem hosty určuješ, nebo ho jen doplňuješ. Na další souvětí můžeš navázat ve videolekcích a pravidla si připomínat s gramatickým plakátem.