Tan cansado que a tanto trabajo que: když míra vede k důsledku

Batoh byl tak těžký, že jsme z něj museli polovinu věcí vyndat. Měli jsme tolik práce, že jsme nestihli oběd. Česky v jedné větě řekneš tak a v druhé tolik; podobně ve španělštině volíš mezi tan a tanto. Rozhoduje, zda mluvíš o vlastnosti, množství nebo o tom, jak moc něco děláš. Za que pak připojíš, co z toho vyplynulo. Když chceš místo následku vyjádřit srovnání „stejně jako“, pokračuješ slovem como.

Další souvětí můžeš procvičovat v tématech z výběru videolekcí. U tan a tanto si nejprve všimni slova, které po nich následuje.

Tan zesiluje vlastnost nebo způsob

Základní vzorec je tan + přídavné jméno + que. Samotné tan se nemění. Přídavné jméno má ale tvar podle toho, koho nebo co popisuješ. Za que potom řekneš, jaký to mělo následek.

La mochila era tan pesada que tuvimos que vaciarla. Batoh byl tak těžký, že jsme ho museli vyprázdnit. Pesada se shoduje s ženským mochila, ale tan žádnou ženskou koncovku nedostává.

Los niños estaban tan cansados que se durmieron en el coche. Děti byly tak unavené, že usnuly v autě. Podle dětí je v množném čísle cansados. Slovo tan zůstává stejné.

Stejný vzorec funguje s příslovcem, tedy s výrazem popisujícím způsob děje. Hablaba tan deprisa que no podía tomar notas znamená Mluvil tak rychle, že jsem si nemohl dělat poznámky. Deprisa odpovídá na jak: mluvil rychle. Proto před ním stojí tan, stejně jako před přídavným jménem.

Stejně zacházíš s bien a mal: Lo explicaste tan bien que no tengo preguntas, Vysvětlil jsi to tak dobře, že nemám otázky. V těchto větách tedy českému tak odpovídá tan: tak těžký, tak rychle, tak dobře.

Tolik práce, tolik krabic: tanto před podstatným jménem

Pokud zesiluješ množství označené podstatným jménem, použiješ tanto, tanta, tantos, tantas. Podoba se řídí rodem a číslem následujícího jména. Za ním připojíš que a výsledek.

Tengo tanto trabajo que hoy no voy a salir. Mám tolik práce, že dnes nikam nepůjdu. Trabajo zde označuje množství práce, proto použiješ mužské jednotné tanto. Za tanto následuje podstatné jméno, nikoli vlastnost jako difícil.

Había tanta niebla que no veíamos la salida. Byla taková mlha, že jsme neviděli výjezd. Mlha je ženské niebla, a proto stojí tanta. Česky tu přirozeně řekneme taková mlha. Španělsky ale následuje podstatné jméno niebla, a proto potřebujeme tanta, ne tan.

Trajeron tantas cajas que el ascensor se llenó enseguida. Přinesli tolik krabic, že se výtah hned zaplnil. Tady počítáš jednotlivé krabice, takže potřebuješ ženské množné tantas. Podobně Había tantos coches que no encontramos sitio, Bylo tam tolik aut, že jsme nenašli místo.

Pomůže jednoduché srovnání: tan difícil je tak obtížný, kdežto tanta dificultad znamená tolik obtíží či takovou obtížnost. Můžeš popisovat stejnou situaci, ale po změně přídavného jména na podstatné musíš změnit také tan na odpovídající tvar tanto.

Za slovesem je tanto neměnné

Když mluvíš o intenzitě nebo rozsahu děje bez vyjádřeného podstatného jména, použiješ sloveso + tanto que. V tomto postavení je tanto neměnné. Nezáleží na tom, kdo činnost provádí.

Nos reímos tanto que nos dolía la cara. Smáli jsme se tolik, že nás bolel obličej. Česky i španělsky říkáš, jak moc jsme se smáli. Proto je tu tanto, i když se smálo víc lidí.

La puerta pesa tanto que no puedo abrirla solo. Dveře jsou tak těžké, že je sám neotevřu. Český překlad popisuje dveře přídavným jménem těžké. Španělská věta ale používá sloveso pesar, vážit, a po něm neměnné tanto.

Čárku před que v těchto konstrukcích nepíšeme, i když v českém tak těžký, že je potřeba. Všechny uvedené následky také podáváme jako skutečnost, proto používáme indikativ, tedy oznamovací způsob. Samotné que neznamená, že musí přijít subjunktiv.

Tal a tales dodávají důraz nebo formálnější tón

Vedle tan a tanto existují konstrukce s tal a tales. Vyjádříš jimi, že něco bylo takové nebo tak silné, že to mělo určitý následek. Často znějí důrazněji, někdy až knižně.

El ruido era tal que no podíamos hablar. Hluk byl takový, že jsme spolu nemohli mluvit. Z následku poznáme, jak silný hluk byl. Přídavné jméno fuerte už nepotřebujeme.

Nos dieron tales explicaciones que acabamos más confundidos. Podali nám taková vysvětlení, že jsme nakonec byli zmatenější. Tales se vztahuje k množnému explicaciones. Nemá zvláštní ženskou podobu talas.

Nakonec porovnej La habitación es tan grande como la nuestra, Pokoj je stejně velký jako náš, s La habitación es tan grande que caben seis personas, Pokoj je tak velký, že se tam vejde šest lidí. Como vytváří srovnání, que připojuje důsledek. Když váháš, zkus si říct konec věty: stejně velký jako náš, nebo tak velký, že se do něj vejde šest lidí? Podle toho vybereš como nebo que.

Vzpomeň si na něco tak náročného, že jsi kvůli tomu změnil plán. Pokud použiješ přídavné jméno, sáhneš po tan. S podstatným jménem budeš potřebovat tanto a správnou koncovku. Další gramatická témata najdeš ve videolekcích a k opakování můžeš využít gramatický plakát.