Ver, mirar, oír a escuchar: vjem a záměrná pozornost

Za oknem zaslechneš sirénu, i když ses zrovna soustředil na něco jiného. Za chvíli si pustíš hlasovou zprávu a posloucháš každé slovo. Rozdíl mezi slyšet a poslouchat ti napoví i u oír a escuchar. Podobně se hodí české vidět a dívat se pro ver a mirar. Je to dobrá základní pomůcka. Některá běžná spojení ale fungují jinak a místní užívání se může lišit, takže ke čtyřem překladům potřebuješ znát i konkrétní věty.

Jednoduché věty o tom, co vidíš a slyšíš, si můžeš upevnit v mém videokurzu španělštiny.

Ver: vidím. Mirar: dívám se

Desde aquí veo la estación. Odtud vidím nádraží. Ver tu říká, co máš na dohled. Nemusíš se na to zrovna soustředit. No veo bien sin gafas znamená Bez brýlí dobře nevidím. Mluvíš tu o tom, jak dobře vidíš.

Mira esta foto: estamos todos delante de la casa. Podívej se na tuhle fotku: všichni stojíme před domem. Mirar v základním použití znamená nasměrovat pohled. Rozkaz mira můžeš využít, když chceš druhému něco ukázat. Když naopak řekneš ¿Ves esa casa?, Vidíš ten dům?, ověřuješ, zda ho člověk vnímá.

Estoy mirando por la ventana, pero no veo a Lucía. Dívám se z okna, ale Lucíu nevidím. Díváš se správným směrem, ale Lucíu přesto nevidíš. Před konkrétní osobou je osobní a, proto a Lucía. U domu ve větě veo la casa stejnou předložku běžně nepřidáváš.

Oír: slyším. Escuchar: poslouchám

Oigo música en el piso de arriba. Slyším hudbu v bytě nade mnou. Oír tu označuje zvukový vjem. Hudbu sis nepouštěl a nemusíš ji chtít poslouchat. Naproti tomu Escucho la explicación con atención znamená Pozorně poslouchám vysvětlení. Sloveso escuchar v tomto užití vystihuje soustředění.

Te oigo, pero no te estoy escuchando; espera un momento. Slyším tě, ale právě tě neposlouchám, počkej chvíli. Jako přímé sdělení může taková věta působit stroze, významový rozdíl však ukazuje jasně. Zvuk ke mně dorazí, ale pozornost věnuji něčemu jinému. Vlídnější praktická varianta je Dame un momento y te escucho, Dej mi chvíli a pak si tě poslechnu.

U infinitivu oír nepřehlédni čárku. V přítomném čase se mění také tvary: oigo, oyes, oye. Věta ¿Me oyes bien? znamená Slyšíš mě dobře? Při telefonování se tak zeptáš, zda je tě dobře slyšet.

Překryvy jsou součást jazyka

U filmu běžně řekneš Voy a ver una película, Podívám se na film. Přestože si sledování plánuješ záměrně, není třeba mechanicky opravovat ver na mirar. V některých oblastech je přirozené i mirar una película. Podobně může oír v určitých spojeních zahrnovat pozorné poslouchání.

Také escuchar ve významu pouhého slyšení má dlouhou tradici a je živé zvlášť v amerických variantách. Větu No te escucho bien, Špatně tě slyším, proto automaticky neoznačuj za chybu. Pomůcka „slyšet versus poslouchat“ tedy stále platí, jen není jediným možným vysvětlením každého použití.

Ještě jiný problém je české hledat. Když pátráš po klíčích, potřebuješ buscar: Busco las llaves, Hledám klíče. Miro las llaves znamená Dívám se na klíče, které už mám před očima. Rozdílu mezi hledáním a nalezením se věnuje samostatný článek o slovesech buscar a encontrar. Zatím si zapamatuj jednoduchou dvojici: klíče hledáš, když nevíš, kde jsou; díváš se na ně, když je máš před sebou.

Dvanáct scén pro vlastní volbu

Zakryj španělskou část a nejprve popiš situaci sám. U filmu a telefonování měj na paměti i uvedené místní varianty.

1. Bez brýlí máš rozmazané vidění: No veo bien. Dobře nevidím.
2. Ukazuješ zajímavý detail: Mira esta esquina. Podívej se na tenhle roh.
3. Ověřuješ viditelnost věže: ¿Ves la torre? Vidíš věž?
4. Zaměřuješ pohled na hodiny: Miro el reloj. Dívám se na hodiny.
5. Z vedlejšího pokoje zazní rána: Oigo un golpe. Slyším ránu.
6. Soustředíš se na hlasovou zprávu: Escucho el mensaje con atención. Pozorně poslouchám zprávu.
7. V telefonu vypadává zvuk: No te oigo bien. Špatně tě slyším.
8. Žádáš pozornost: Escúchame un momento. Chvíli mě poslouchej.
9. Plánuješ filmový večer: Vamos a ver una película. Podíváme se na film.
10. Nevíš, kde leží mobil: Busco el móvil. Hledám mobil.
11. Díváš se do tmy bez výsledku: Miro, pero no veo nada. Dívám se, ale nic nevidím.
12. Vnímáš hlasy z ulice: Oigo voces en la calle. Slyším hlasy na ulici.

Užitečná je věta Miro, pero no veo nada: činnost probíhá, ale nic nevidíš. U sluchu si podobně představ Te oigo, pero no te escucho. Zvuk slyšíš, jen mu právě nevěnuješ pozornost.

Až půjdeš ven, všimni si něčeho, co jen zahlédneš, a něčeho, na co se záměrně podíváš. Zkus obě situace popsat s ver a mirar. Další jednoduché věty si procvičíš ve videokurzu. Tvary sloves můžeš opakovat se slovesnými kartami Španělsky Hravě.