Llevo dos años estudiando: jak vyjádřit trvání činnosti

„Jak dlouho se učíš španělsky?“ Na takovou otázku se nabízí Llevo dos años estudiando español: už dva roky. Důležité je, že se učíš dodnes. Věta Empecé hace dos años, začal jsem před dvěma lety, říká něco trochu jiného: možná ses po měsíci přestal učit. Vazba s llevar se soustředí na dobu, po kterou činnost trvá. A když vyprávíš o minulosti, můžeš s ní stejně dobře říct, jak dlouho už něco trvalo tehdy.

Při porovnávání těchto vazeb využiješ i znalost slovesných časů. Výklad si můžeš doplnit z nabídky videolekcí.

Llevo dos años: od začátku až do teď

Základní model zní llevar + doba + gerundium. První sloveso časuješ podle člověka, o kterém mluvíš: llevo, llevas, lleva, llevamos. Gerundium označuje činnost: estudiando, trabajando, viviendo. Časový údaj říká, jak dlouho už se tomu věnuješ.

Llevo dos años estudiando español. Učím se španělsky už dva roky. Přítomné llevo měří dobu až k nynějšku. Běžně tím říkáš, že studium pokračuje. Samozřejmě to neznamená, že se dva roky učíš bez přestávky.

Mi hermana lleva seis meses viviendo en Sevilla. Moje sestra žije v Seville šest měsíců. Gerundium se podle rodu nemění, takže viviendo bude stejné u sestry i u bratra.

Llevamos una hora esperando el tren. Čekáme na vlak už hodinu. Podmět je množný, proto llevamos. Časový údaj una hora zůstává v jednotném čísle. Sloveso vyjadřuje, kdo čeká, zatímco una hora délku čekání.

Někdy věta nese i pocit, že se něco vleče, zvlášť při čekání. Nemusí v ní ale zaznívat stížnost. Llevo diez años trabajando aquí může být zcela neutrální údaj o délce zaměstnání.

Začal jsem před dvěma lety, nebo se dva roky učím?

Empecé a estudiar español hace dos años. Začal jsem se učit španělsky před dvěma lety. Oznamuji událost, která studium zahájila. Samotná věta nemusí zaručovat, že jsem po celou dobu pokračoval. Třeba jsem po prvním měsíci přestal.

Estudio español desde hace dos años. Učím se španělsky dva roky. Tato věta představuje studium jako pokračující činnost, jejíž začátek leží dva roky zpátky. Významově je proto v běžné situaci blízká Llevo dos años estudiando español.

Hace dos años que estudio español. Už dva roky se učím španělsky. Také zde počítáme dobu k přítomnosti. Nevyměň však bezmyšlenkovitě estudio za estudié. S estudio mluvíš o trvajícím studiu. S minulým estudié bys už větu postavil jinak a mluvil o minulosti.

Rozlišuj také délku a počáteční bod. Desde hace dos años obsahuje dobu dva roky, zatímco desde enero označuje leden. Do modelu s llevar v našem významu patří délka: Llevo tres meses trabajando aquí. Nemusíš do něj vkládat desde podle českého „od“.

Jak počítat dobu ve vyprávění o minulosti

Představ si, že vyprávíš o první cestě do Španělska. Zajímá tě, kolik studia už bylo za tebou právě tehdy. Dobu tentokrát počítáš k minulé cestě, ne k dnešku.

Cuando viajé a Málaga, llevaba seis meses estudiando español. Když jsem jel do Málagy, učil jsem se španělsky už šest měsíců. Imperfektum llevaba říká, kolik měsíců jsem měl za sebou v době cesty. Dnešního dne se těch šest měsíců netýká.

Cuando empezó la reunión, llevábamos veinte minutos esperando. Když začala schůzka, čekali jsme už dvacet minut. Čas se počítá do začátku schůzky. V tomto okamžiku mohlo čekání skončit. Z věty se nedozvíš, zda jsme pak čekali dál. Popisuje jen dobu do začátku schůzky.

Nejdřív si v příběhu označ okamžik, ke kterému se ohlížíš. Potom se ptej, jak dlouho činnost do té chvíle trvala. Tak zvolíš llevo nebo llevaba podle významu, nikoli pouze podle toho, jestli je někde ve větě slovo včera.

Když určitou dobu něco neděláš

Když chceš naopak říct, jak dlouho něco neděláš, použij llevar + doba + sin + infinitiv. Po sin už nestojí gerundium.

Llevo dos semanas sin practicar. Už dva týdny neprocvičuji. Počítám dobu, během níž procvičování neproběhlo. To je jiná informace než Llevo dos semanas practicando, procvičuji už dva týdny.

Llevábamos meses sin ver a Lucía. Lucíu jsme tehdy neviděli už několik měsíců. Opět počítáme zpátky od minulého orientačního bodu. Osobní a patří k ver a Lucía, nikoli k měření času.

Do vlastní poznámky si napiš dvě pravdivé věty, jednu s estudiando a druhou se sin practicar nebo jiným infinitivem. Zkontroluj, zda údaj opravdu říká jak dlouho a zda llevar odpovídá osobě i tomu, jestli mluvíš o dnešku, nebo o minulosti.

Jak dlouho se učíš dnes a jak dlouho ses učil před svou první cestou? Zkus obě odpovědi s llevo a llevaba. Když si dobu přiřadíš ke konkrétní vzpomínce, rozdíl se ti vybaví snáz. Výklad časů si můžeš doplnit ve videolekcích a při opakování využít přehled gramatiky.