„Jdu do knihovny.“ „Jsem v knihovně.“ „Vracím se z knihovny.“ Místo zůstává stejné, ale mění se to, co o něm říkáš. Ve španělštině ti s tím pomohou předložky a, en a de. První dvojici rychle využiješ při domlouvání schůzky, třetí třeba při představování. De má ovšem i další běžná použití: objeví se u Aniny tašky, dřevěného stolu i sklenice vody. Všechna si ukážeme v celých spojeních, aby bylo jasné, co která předložka ve větě znamená.
Předložky si nejlépe zapamatuješ spolu se slovesy a místy. Další takové věty najdeš v mém videokurzu španělštiny. Začneme přehlednou trojicí kam, kde a odkud.
A míří k cíli, en pojmenovává místo
Při běžném pohybu k cíli potřebuješ například ir a. Poloha se často vyjadřuje pomocí estar en. Pro začátek si zapamatuj celé dvojice: ir a la biblioteca, jít do knihovny, a estar en la biblioteca, být v knihovně. Samotné české do nebo v totiž nebude mít ve všech spojeních stejný španělský překlad.
Voy a la biblioteca después del trabajo. Po práci jdu do knihovny. Knihovna je cíl pohybu, proto a la biblioteca.
Estoy en la biblioteca y no puedo hablar. Jsem v knihovně a nemůžu mluvit. Tentokrát popisuješ svou polohu, proto en la biblioteca.
Otázka ¿Dónde? zjišťuje kde, ¿Adónde? nebo ¿A dónde? směr kam. Oba zápisy otázky na směr jsou možné. Uslyšíš také ¿Dónde vas? Samotné dónde může s pohybovým slovesem zjišťovat cíl cesty, takže i taková otázka je správná.
¿Adónde vas? Voy al supermercado. Kam jdeš? Jdu do supermarketu. Spojením předložky a a členu el vzniká al. Ve větě tedy napíšeš al supermercado, ne a el supermercado.
¿Dónde trabajas? Trabajo en una farmacia. Kde pracuješ? Pracuji v lékárně. Říkáš, kde pracuješ, proto en.
De ukazuje původ a výchozí bod
Předložkou de řekneš, odkud přicházíš nebo odkud jsi. Hodí se tedy k popisu cesty i původu člověka či věci. Oproti a se tentokrát díváš na místo, odkud pohyb začíná.
Vengo de la biblioteca. Přicházím z knihovny. Místo je tentokrát výchozím bodem. Srovnej si celou řadu voy a, estoy en, vengo de a pokaždé si představ jinou fázi dne.
¿De dónde eres? Soy de Olomouc. Odkud jsi? Jsem z Olomouce. Tady nemluvíš o dnešní cestě. Říkáš, odkud pocházíš.
El tren viene del aeropuerto. Vlak přijíždí z letiště. Předložka de a člen el se spojují do del. U ženského členu la ke spojení nedochází: de la estación, z nádraží.
Při prvním nácviku si nech stejné místo a změň jen to, co o něm říkáš: jdeš do knihovny, jsi v ní, přicházíš odtud. Třikrát tak použiješ známé slovo jako cíl, polohu a výchozí bod. Teprve potom přidej další místa. Snáz poznáš, zda ti potíže dělá předložka, nebo neznámé slovo.
De propojuje věci, materiál i množství
De může označit vlastníka: la mochila de Ana, Anin batoh. Předložka může také vyjádřit vztah či obsah, například téma knihy nebo typ místnosti. Ne každé spojení s de proto přeložíš českým slovem z. Česky někdy použiješ přídavné jméno, jindy třeba druhý pád.
La mochila de Ana está en el coche. Anin batoh je v autě. De spojuje věc s vlastníkem. En ve stejné větě popisuje polohu.
Busco un libro de cocina. Hledám kuchařku. De cocina říká, že jde o knihu o vaření. Nejde o cestu knihy z kuchyně, ale o její téma a druh.
La mesa es de madera. Stůl je ze dřeva. De označuje materiál. Podobně můžeš říct una taza de cerámica, keramický hrnek.
Quiero un vaso de agua. Chci sklenici vody. Ve spojení určuješ obsah nebo množství. Un vaso de vidrio, skleněná sklenice, by naopak zdůraznilo materiál nádoby. U vody tedy řešíš, co je ve sklenici, u skla, z čeho je sklenice vyrobená. De potřebuješ v obou případech.
Předložku vybírej s celou vazbou
Předložky najdeš také v ustálených spojeních: por la mañana znamená ráno, ale de noche v noci. Zde už potřebuješ konkrétní spojení, nikoli obecnou otázku odkud. Podobně en tren, vlakem, vyjadřuje způsob dopravy, ne místo uvnitř konkrétního vlaku. I tady se vyplatí učit několik slov pohromadě.
Voy a Madrid en tren. Jedu do Madridu vlakem. Jedna věta kombinuje cíl a dopravní prostředek. A Madrid odpovídá na otázku kam, en tren na otázku čím.
Také osobní a ve větě Veo a Clara, Vidím Claru, neoznačuje směr. Patří k předmětu označujícímu konkrétní osobu. Při kontrole věty si tedy nejprve všimni slovesa. Jdeš někam, někde jsi, nebo někoho vidíš? Pak už poznáš, zda ti pomůže dnešní trojice, nebo potřebuješ jinou vazbu. U nového příkladu si vždy zapiš celé spojení. Tak si vedle sebe uchováš třeba voy a la biblioteca a veo a Clara, i když má a pokaždé jiný úkol.
Procvič si to
0 / 3Vyber v každé situaci jednu správnou možnost. Potom si přečti vysvětlení.
1Už jsi uvnitř knihovny. Která věta popisuje tvou polohu?
2Jak správně spojíš v běžné větě de a el aeropuerto?
3Co vyjadřuje de ve větě La mesa es de madera?
Zkus říct, kam dnes jdeš, kde už jsi a odkud se vracíš. Pak se rozhlédni po stole a pojmenuj jednu věc podle materiálu nebo vlastníka. Další spojení najdeš ve videolekcích. Při opakování s deskovou hrou Španělsky Hravě můžeš vlastními větami popisovat také věci kolem sebe.
