V jedné nahrávce ti yo připomíná české „jo“, v jiné slyšíš něco bližšího „žo“ a v dalším rozhovoru skoro „šo“. Stejné střídání pak objevíš ve slově calle [kaje], přestože v něm žádné y nevidíš. Jak je to možné? Ll a souhláskové y se u mnoha mluvčích vyslovují stejně, ale jejich společný zvuk může mít různé podoby. Když je začneš poznávat, snáz se chytíš v argentinském seriálu i v rozhovoru s někým, kdo mluví jinak než lektor v tvém kurzu.
Výslovnost si nejlépe zapamatuješ v celých větách. Ty najdeš i v mém videokurzu španělštiny. Začneme tím, co ll a y spojuje a kdy se naopak liší.
Výslovnost píšu v hranatých závorkách česky, bez odborného přepisu. Tučně je přízvučná slabika. Hlásku c před e, i a z přepisuji jako s; ve většině Španělska uslyšíš místo ní zvuk se špičkou jazyka mezi zuby.
Yeísmo spojuje ll a souhláskové y
Yeísmo označuje výslovnost, při níž ll a souhláskové y představují stejný základní zvuk. Je rozšířené ve velké části španělsky mluvícího světa a přijímá se i v kultivované řeči. Neznamená to ovšem, že tento společný zvuk zní u každého člověka stejně. Někde je jemnější, jinde výraznější a třecí.
La llave está en la mesa. [la jabe esta en la mesa] Klíč je na stole. Písmena ll ve slově llave [jabe] tvoří spřežku. Nečti je jako dvě česká l ani mezi ně nevkládej samohlásku.
Yo tengo otra llave. [jo tengo otra jabe] Já mám jiný klíč. Při yeísmu se začátky slov yo a llave [jabe] vyslovují stejným typem souhlásky. Výslovnost se přesto může mírně měnit podle okolních zvuků a důrazu.
Zápis y má i samohláskovou úlohu. Spojka y, a, se běžně vyslovuje jako i. Také koncové y ve slově hoy [oi], dnes, není souhláskové y ze slova yo. Nevyvozuj proto z yeísma pravidlo, že se každé napsané y musí ozvat stejnou souhláskou.
Rozlišení ll a y stále existuje
Někteří mluvčí zachovávají rozdíl mezi ll a y. U rozlišovaného ll se používá boční patrová souhláska, která nemá prostý český protějšek. Český přepis lj ji nevystihne přesně. Zatím si hlavně všímej, že někteří lidé tyto dva zápisy při mluvení rozlišují.
El pollo está en el horno. [el pojo esta en el orno] Kuře je v troubě. Slovo pollo [pojo] má ll. I když ti jeho výslovnost připadá nezvyklá, trouba ve větě napoví, o čem je řeč.
Se sienta en el poyo de piedra. [se sjenta en el pojo de pjedra] Sedá si na kamennou lavici u zdi. Méně běžné poyo [pojo] zde slouží k porovnání s pollo [pojo]. Při yeísmu mohou obě slova znít stejně, při zachovaném rozlišení nikoli. Nejdřív si zapamatuj, co poyo [pojo] znamená, a teprve potom porovnávej výslovnost obou slov.
Rozlišení se zachovává v některých oblastech Španělska i Ameriky. Nestačí ale vědět, z které země člověk pochází: jinak mohou mluvit i lidé ze stejného kraje nebo různé generace jedné rodiny. S yeísmem i se zachovaným rozlišením se tedy můžeš setkat.
Proč v argentinské řeči slyšíš š nebo ž
V Argentině a Uruguayi se setkáš s výraznými třecími podobami souhláskového y a při yeísmu také ll. Pro české ucho mohou připomínat ž nebo š. Když takovou výslovnost zaslechneš, zkus si ji spojit se slovem, které už znáš. Zápis se nemění.
Yo llevo las llaves. [jo jebo las jabes] Já nesu klíče. U různých mluvčích může začátek slov yo, llevo [jebo] i llaves [jabes] připomínat j, ž nebo š. Tato česká písmena jen přibližují, co slyšíš. Přesnou výslovnost si poslechni v nahrávce.
¿Dónde está la calle Mayor? [donde esta la kaje major] Kde je ulice Mayor? Při poslechu si dej pozor, aby ti odlišné ll nezakrylo celé slovo calle [kaje]. Pomůže už známý význam otázky a rytmus ostatních slov.
Ž ani š neuslyšíš úplně u každého Argentince nebo Uruguayce a také jeden člověk může výslovnost podle situace trochu měnit. Nesnaž se podle jedné souhlásky poznat zemi původu. Užitečnější je naučit se rozumět známým slovům i v těchto podobách.
Poslouchej různé mluvčí, napodobuj jednoho
Vyber si krátkou větu se slovy yo, llave, calle [jo jabe kaje] a poslouchej ji od více mluvčích. Nejprve napiš význam bez pohledu na přepis. Potom přepis odkryj a označ ll i souhláskové y. Nakonec větu zopakuj podle jednoho z nich. Při vlastním mluvení se klidně drž výslovnosti, kterou už se učíš.
Hoy voy a la playa. [oi boi a la plaja] Dnes jdu na pláž. Ve slovech hoy [oi] a voy [boi] má koncové y jinou úlohu než y ve playa [plaja]. Na konci hoy [oi] a voy [boi] se y podílí na dvojhlásce; nepřidávej sem souhlásku, kterou slyšíš na začátku yo.
Na vlastní nahrávce si poslechni, jestli jsou slova srozumitelná a zda se držíš zvolené předlohy. Při psaní dál rozlišuj ll a y, i když je mluvčí vyslovuje stejně. U neznámého názvu si nech pomoci hláskováním. Tak si ke slovu zapamatuješ správný zápis i další výslovnost, kterou při příštím poslechu poznáš.
Procvič si to
0 / 3Vyber v každé situaci jednu správnou možnost. Potom si přečti vysvětlení.
1Co označuje yeísmo?
2Ve které větě má samostatné y samohláskovou úlohu?
3Jak rozumně popsat argentinské výslovnosti připomínající š a ž?
Při dalším videu si zapiš tři známá slova, která zněla nezvykle, a ověř jejich přepis. Pro pravidelnou práci s větami můžeš pokračovat ve videolekcích. Pokud chceš přidat společné opakování, poslouží také desková hra Španělsky Hravě; vybrané věty při hře vyslovuj podle svého obvyklého vzoru.
