U hry se hodně směješ, posouváš figurku a na konci vyhraješ. Kolikrát jsi ale během partie opravdu něco řekl španělsky? Někdy odpovídal hlavně spoluhráč, jindy o výsledku rozhodla kostka a tobě stačilo poznat barvu políčka. Hra tě může bavit, a přitom v ní zrovna neprocvičuješ to, co potřebuješ. Když chceš procvičit tvoření vět, potřebuješ dost vlastních pokusů. Když chceš rozlišovat významy, může fungovat přiřazování. Někdy stačí malé pravidlo navíc: po nalezené dvojici říct větu, po hodu položit otázku nebo doplnit důvod.
Slovíčka a gramatiku, které chceš ve hře používat, si můžeš připomenout ve videokurzu španělštiny.
U pexesa nezůstávej jen u hledání dvojic
Při hledání dvojic si můžeš pamatovat hlavně to, kde která kartička leží, a španělské slovo vůbec nevyslovit. Pokud je cílem rozpoznání významu, může to být součást úkolu. Jestli ale chceš přejít k aktivnímu použití, přidej malou podmínku: po nalezení dvojice vytvoř větu, která odpovídá tvému životu nebo předem dané situaci.
Tengo una mochila azul. Znamená „Mám modrý batoh“. Slovo pro batoh a jeho barvu tak spojíš do věty. Pokud žádný modrý batoh nemáš, můžeš větu vztáhnout k obrázku nebo ji označit jako smyšlený příklad.
Mi hermana no tiene mochila. Tedy „Moje sestra nemá batoh“. Změna osoby a záporu přidává jiný jazykový pokus. Nemusíš však každému tahu přikládat všechny možné obměny; příliš mnoho podmínek by začátečníka mohlo odvést od hlavního cíle.
Před hrou si dohodni, jak ověříte nejasnou větu. Může posloužit připravená opora, slovník nebo pozdější kontrola s lektorem. Pokud si ani jeden z vás není jistý, neprohlašuj rychlý odhad za pravidlo jen proto, aby partie pokračovala. Nejasný případ označ a vrať se k němu po kole.
Karty mohou vést od tvaru k vlastnímu sdělení
Připrav tři malé sady podnětů: osoba, činnost a časový údaj. Vylosuj například „já“, „vařit“ a „v sobotu“. Pro přítomný čas můžeš zvolit běžnou opakovanou sobotu, pro minulost jasně ukončenou událost. Nejdřív si tedy ujasni, o jaké sobotě mluvíš. Pak teprve vyber čas slovesa.
Los sábados cocino para mi familia. Znamená „V sobotu vařím pro rodinu“, zde jako pravidelný zvyk. Množné číslo los sábados pomáhá číst větu jako opakování.
El sábado pasado cociné para mis amigos. Tedy „Minulou sobotu jsem vařil pro kamarády“. Jasný minulý údaj vede k jinému sdělení. Pokud minulý čas teprve začínáš, nejdřív si ověř příslušné tvary mimo hru.
Ve dvojici může partner přidat jednu otázku: ¿Qué preparaste?, tedy „Co jsi připravil?“ V samostatné variantě si nahraj odpověď a otázku si přečti až potom. Tady už nestačí kartičku poznat. Potřebuješ sám najít slova a odpovědět na otázku.
Hoď kostkou a řekni něco vlastního
Náhoda může rozhodnout, na kterou otázku odpovíš. Nemusí rozhodovat o kvalitě jazyka. Pokud po hodu pouze přesuneš figurku a přečteš hotovou větu, procvičuješ něco jiného než samostatný rozhovor. Na jednotlivých políčkách si zadej, co má hráč říct: něco si vybrat, uvést důvod, zeptat se nebo změnit plán.
Prefiero la playa porque me gusta nadar. Znamená „Dávám přednost pláži, protože rád plavu“. Hráč uvedl volbu i důvod. Pro další úroveň může spoluhráč dostat za úkol nabídnout jinou možnost.
¿Y qué hacemos si hace frío? Tedy „A co uděláme, když bude zima?“ Tato reakce vytváří skutečný komunikační požadavek. Odpověď by měla řešit změnu podmínek, nikoli jen zopakovat, že máš rád pláž.
Vedle herních bodů si zapisuj i to, co šlo ve španělštině dobře a co bylo těžké. Hráč může vyhrát díky šťastnému hodu a přitom potřebovat další práci s otázkami. Jiný může prohrát a vytvořit řadu dobrých vět. Výsledek partie je herní údaj, sám o sobě neurčuje úroveň španělštiny.
Před hrou si vyber, co chceš procvičit
Před začátkem si napiš, co si chcete procvičit: každý hráč položí několik vlastních otázek, popíše předmět nebo přeformuluje sdělení pro jinou osobu. Po hře ověř, zda se na tuto činnost skutečně dostalo. Pokud většinu času zabralo hledání pravidel a počítání bodů, příště hru zjednoduš.
Ahora te toca preguntar. Znamená „Teď je řada na tobě s otázkou“. I organizaci hry můžeš podle úrovně postupně převádět do španělštiny. Nejprve však stačí krátká známá replika; složitá pravidla vysvětli tak, aby jim všichni rozuměli.
Když hraješ sám, nejdřív odpověz bez nápovědy a potom si odpověď zkontroluj. Pro dvojici přidej výměnu informací, při níž partner nezná odpověď předem. Po několika kolech se vrať ke dvěma obtížným větám a zkus je znovu bez předlohy. Po hře pak kromě vítěze znáš i několik vět, ke kterým se chceš příště vrátit.
Procvič si to
0 / 3Vyber vždy jednu odpověď podle vysvětlení v článku.
1Co přidáš k paměťové hře, pokud si chceš procvičit tvoření vlastních vět?
2Která věta jasně mluví o pravidelném sobotním zvyku?
3Co nejlépe ukazuje, zda hra splnila jazykový cíl?
Před příští partií si řekni, co chceš procvičit, a přidej jediné pravidlo, které tě k tomu přiměje. Třeba otázku po každém nalezeném páru. Jazyk si můžeš připomenout ve videokurzu a pro společné hraní vyzkoušet deskovou hru Španělsky Hravě. Po skončení se vrať k několika větám, které ti daly zabrat.
