Stojíš v obchodě a chceš ukázat na hrnek přímo před sebou. Prodavač ale drží v ruce jiný a na polici vzadu je ještě třetí. České tenhle, ten a tamten se zdají jednoduché, dokud je nezačneš překládat u každé věty zvlášť. Španělština nabízí tři známé rodiny este, ese a aquel. Pomáhají ukázat, kterou věc máš na mysli, ale nejsou to jen pevné metry naměřené od tvé židle. Význam souvisí s pohledem mluvčího a situací. Navíc musíš přizpůsobit rod a číslo. A když nepojmenováváš konkrétní známou věc, přicházejí na řadu esto, eso a aquello.
Pro spojení podobných slov se skutečnými rozhovory můžeš využít můj online videokurz španělštiny.
Este pro to co je blízko tebe
Základní tvary jsou este, esta, estos, estas. Este libro es mío. Tahle kniha je moje. Libro je ve španělštině mužského rodu, proto este, i když české kniha patří k rodu ženskému. Esta mesa está libre. Tento stůl je volný. U mesa naopak použiješ ženskou podobu esta.
V množném čísle se přizpůsobí obě slova: Estos zapatos son cómodos. Tyhle boty jsou pohodlné. Estas preguntas son difíciles. Tyhle otázky jsou těžké. Nemusíš přidávat určitý člen, abys vytvořil běžné spojení este libro. Ukazovací výraz už sám pomáhá určit, o které knize mluvíš.
Prostorová blízkost je snadná první pomůcka. Když něco držíš v ruce nebo na to právě ukazuješ u sebe, este bývá přirozená volba. Stejná rodina se však používá i pro právě probíhající čas: esta semana, tento týden, nebo este año, tento rok. Nikde přitom nemusí ležet skutečný předmět, na který bys mohl ukázat prstem.
Ese a aquel rozšiřují pohled
Rodina ese má tvary ese, esa, esos, esas. ¿Cuánto cuesta esa camisa? Kolik stojí ta košile? Můžeš tím ukazovat na věc dál od sebe, například blízko druhého člověka, nebo odkazovat na něco už zmíněného. Důležité je, že oba víte, kterou věc máš na mysli.
Rodina aquel má aquel, aquella, aquellos, aquellas. Aquella casa junto al río es muy antigua. Tamhleten dům u řeky je velmi starý. Obvykle zvýrazníš větší vzdálenost od lidí zapojených do rozhovoru, případně vzdálenost časovou. En aquella época vivíamos en Brno. V té dávné době jsme bydleli v Brně.
Nesnaž se tyto rozdíly měřit pravidlem, že este je do jednoho metru, ese do tří a aquel dál. Volba je součástí společného pohledu na situaci. V reálném rozhovoru můžeš použít ese i tam, kde bys v učebnicovém obrázku očekával něco jiného. Mluvčí nepopisuje jen vzdálenost, ale také to, co právě zahrnuje do pozornosti.
Když známé jméno nemusíš opakovat
Me gusta esta camisa, pero prefiero aquella. Líbí se mi tahle košile, ale raději mám tamtu. U druhé části už nepřidáváš camisa, protože je zřejmé, co myslíš. Tvary však stále odpovídají konkrétnímu podstatnému jménu. Proto aquella v ženském jednotném čísle.
Podobně ¿Qué zapatos quieres? Estos. Které boty chceš? Tyhle. Odpověď estos sama funguje, protože už se mluví o zapatos. Nepoužiješ esto jen proto, že v poslední větě podstatné jméno nezaznělo. Rozdíl mezi este a esto tedy nespočívá v jednoduchém pravidle před jménem a bez jména.
V běžném současném zápisu můžeš tvary este, ese, aquel a jejich další podoby psát bez čárky i při samostatném použití. Nepotřebuješ rozlišovat este libro a este pomocí povinné diakritiky. U zájmenného užití je vnímaná dvojznačnost zvláštní případ s možností čárky; pro naše jednoznačné věty není takové rozlišování potřeba.
Esto eso a aquello odkazují jinak
¿Qué es esto? Co je tohle? Pojmenování věci zatím neznáš nebo ho nepovažuješ za důležité. Eso no es verdad. To není pravda. Tentokrát můžeš reagovat na celé tvrzení, ne na mužské podstatné jméno. No entiendo aquello que dijiste. Nerozumím tomu, co jsi řekl. Aquello může odkazovat k něčemu vzdálenějšímu v hovoru či vzpomínce.
Tyto neutrální tvary nestojí jako přívlastek před podstatným jménem. Neřekneš esto libro. Pro konkrétní knihu použiješ este libro. Nemají ani množné řady odpovídající estos či esas. Když se ptáš na několik známých věcí konkrétního rodu, sáhneš po příslušných tvarech este, ese nebo aquel.
Zkus při opakování opravdu ukazovat. Vyber věc u sebe, věc u druhého člověka a něco dál. Potom jednu z nich zakryj a nahraď celé spojení krátkou odpovědí. Nakonec přidej reakci na situaci pomocí eso. Tak si v hlavě oddělíš vzdálenost, shodu a způsob odkazování, místo aby všechny problémy splývaly do jediné řady podobně znějících slov.
Procvič si to
0 / 3Vyber vždy jednu správnou odpověď. Pak si porovnej nejen výsledek, ale i vysvětlení.
1Doplň Tato kniha je moje. ___ libro es mío.
2Ukazuješ na neznámý předmět a ptáš se Co je tohle? Která věta je správně?
3Mluvíte o botách zapatos. Jak může znít samostatná odpověď Tyhle?
Vyzkoušej si dnešní slova přímo doma, třeba nad knihami a hrnky na stole. Pro souvislé používání podobných staveb můžeš pokračovat ve videokurzu. A pokud ti vyhovuje procvičovat jazyk při skládání a hledání souvislostí, přidej pexeso Španělsky Hravě a pojmenovávej u něj nahlas, které karty právě vybíráš.


