Hay, está a están, když něco někde je

Vystoupíš v neznámém městě a potřebuješ bankomat. Nejdřív se zeptáš, jestli v okolí vůbec nějaký je. Jakmile zjistíš, že ano, chceš vědět, kde přesně ho najdeš. Čeština v obou otázkách použije „je“, španělština však první běžně postaví s hay a druhou s está. Tento rozdíl je malý, ale velmi užitečný. Pomůže ti v ulici, při hledání volného pokoje i ve větě o tom, co máš doma v lednici. Nemusíš si hned osvojit všechny zvláštní konstrukce slovesa haber. Pro začátek si rozlišíme uvedení věci do rozhovoru a její umístění.

Pokud chceš tyto krátké situace spojit s dalšími základy, můžeš pokračovat v mém videokurzu španělštiny. Teď si připravíme otázky, které opravdu využiješ.

Hay říká, že něco existuje

Tvar hay znamená v tomto použití „je“, „jsou“ nebo „existuje“. Oznamuješ jím přítomnost něčeho, případně se na ni ptáš. Nezajímá tě teď tolik poloha konkrétní známé věci, ale to, zda je vůbec k dispozici nebo v daném prostředí přítomná.

¿Hay un cajero cerca de aquí? Je tady poblíž bankomat? Bankomat teprve hledáš a nemusíš mít na mysli nějaký konkrétní přístroj.

Hay una farmacia al lado del supermercado. Vedle supermarketu je lékárna. Posluchači ji nově představuješ. Podobná věta může být odpovědí někomu, kdo potřebuje zjistit, kde koupí běžné lékárenské zboží, aniž byste už měli vybranou konkrétní lékárnu.

Za hay často stojí neurčitý člen, číslovka, výraz množství nebo jméno látky bez členu: un hotel, dos hoteles, muchas tiendas, agua. To jsou užitečné vzory, podle kterých si vytvoříš první vlastní věty. Nejde však o jednoduchý zákaz všech jiných výrazů v každém typu španělské věty.

Jeden pokoj i deset pokojů mají hay

V přítomném čase se tento neosobní tvar nemění podle počtu věcí. Řekneš Hay una habitación libre, je tu jeden volný pokoj, i Hay tres habitaciones libres, jsou tu tři volné pokoje. Měníš podstatné jméno a přídavné jméno, ale samotné hay zůstává stejné.

En mi calle hay dos cafeterías. V mojí ulici jsou dvě kavárny. Není potřeba hledat zvláštní množný tvar podobný českému „jsou“.

No hay café. Není káva. Třeba ti doma došla a nemůžeš připravit snídani tak, jak sis představoval. Neříkáš, že nějaký známý balíček kávy stojí na jiném místě. Oznamuješ nedostupnost kávy v dané situaci.

Zápor vytvoříš jednoduše pomocí no hay. Otázku v psaném textu označíš obráceným i závěrečným otazníkem: ¿Hay agua? Je voda? Význam určí situace, například zda se ptáš na nápoj nebo na dostupnost vody v ubytování.

Está a están umisťují známou věc

Pokud už víme, o které věci mluvíme, její polohu často vyjádříme pomocí estar. V jednotném čísle použiješ está, v množném están. Stejný princip platí u lidí. Proto můžeš oznámit Ana está en casa, Ana je doma, nebo Mis amigos están en la estación, moji kamarádi jsou na nádraží.

¿Dónde está el cajero? Kde je ten bankomat? Z rozhovoru nebo situace už vyplývá, který bankomat hledáš. Nejde jen o to, zda někde nějaký existuje.

Las llaves están en la mesa. Klíče jsou na stole. Mluvíš o určitých klíčích, které ty i posluchač umíte v dané chvíli rozpoznat. Množné číslo llaves se projeví ve tvaru están.

Přirozený je také kontrast Hay café en la cocina a El café está en la cocina. První věta může říkat „v kuchyni je káva, můžeš si dát“. Druhá umisťuje konkrétní kávu: „káva je v kuchyni“. České překlady se mohou podobat, ale způsob podání informace je jiný.

Od první otázky ke konkrétní odpovědi

Představ si krátký rozhovor před nádražím. Ty: ¿Hay una farmacia cerca? Je někde poblíž lékárna? Kolemjdoucí: Sí, hay una al lado del mercado. Ano, jedna je vedle trhu. Ty: ¿Y dónde está el mercado? A kde je ten trh? Postupně jste uvedli dvě věci a u druhé už potřebuješ přesnou orientaci.

Takové dialogy jsou užitečnější než izolované překládání slov „je“ a „jsou“. Stejné české sloveso totiž samo nerozhodne, jakou španělskou konstrukci potřebuješ. Dívej se na to, co chceš posluchači nově oznámit a co už máte společně vymezené.

Při vlastním procvičování popiš nejprve okolí: co v něm vůbec je. Potom vyber jednu konkrétní věc a někomu vysvětli, kde přesně stojí. Získáš dvojice jako Hay un parque cerca. El parque está detrás del hotel. Je poblíž park. Ten park je za hotelem. Jestli takovou dvojici dokážeš přenést na svoje město, zvládl jsi smysl tématu mnohem lépe než pouhým zapamatováním dvou českých překladů.

Vytvoř dvě věty o tom, co je ve tvém městě, a dvě o poloze konkrétních míst. Pokud chceš pokračovat k delším rozhovorům, podívej se na videolekce španělštiny. Krátké pravidelné opakování můžeš střídat s Herním světem. Hlídej především rozdíl mezi otázkou, zda něco existuje, a otázkou, kde to najdeš.